Hracia skrinka

"On není žádné monstrum, jsem jeho dcera, znám ho víc než kdokoliv jiný..." Opravdu můžeme o někom na 100% říct, že ho známe? Tuhle otázku si po zhlédnutí tohoto filmu asi nelze nepoložit. Film je za mě silným samozřejmě už jen kvůli tomu, že plně souzním se slovy vládního žalobce, že "je sice pozdě změnit to, co se stalo, ale není pozdě to připomínat." Ovšem asi nejvíce mě tentokrát zasáhl samotný konec filmu, když se z poněkud těžkopádně rozehraného soudního dramatu stává drama rodinné.  Když tak Ann Tabotová, dcera vehementně věřící v nevinu svého otce, po svém prozření dotyčného konfrontuje otázkou, "proč se aspoň nepokusíš říct pravdu," šel mi mráz po zádech. (15.04.2022)

Silná téma s ešte silnejším odkazom. A navyše originálna, pretože s tematikou zločinov maďarských fašistov (tzv. nyilašovcov) som sa na striebornom plátne ešte nestretol. Hoci predstavovací začiatok je dosť naťahovaný, po prehupnutí sa na súdny proces naberá na obrátkach a odkrýva zaujímavé a silné divadlo. Všetko pekne dávkované. Posôbivá je aj konfrontácia súčasnosti s pre niekoho takmer zabudnutou minulosťou. Pochváliť musím nielen fajn obsadenie, ale aj použitie maďarčiny (u amerických hercov foneticky naučenej), maďarských hercov vo vedľajších roliach či natáčanie v Budapešti. Príbeh tak získava na autentickosti. (19.03.2020)

Kvalitne spracovaný, zaujímavý a podnetný film o dvoch hlavných témach - o špecifickej téme obviňovania vojnových zločincov odhalených v starobe a širšia, všeobecnejšia téma o tom, ako dobre poznáme vlastných rodičov – veď sme neboli nablízku, keď dospievali a samozrejme poznáme len usadenú, zvyčajne milujúcu a starostlivú mamu či otca od našeho detstva. Film sa rozprestiera na ťažkej línii svedectva času do minulosti vojnových zločincov, najmä zobrazením ťažkých spomienok na fyzicky a ešte viac emocionálne zjazvených svedkov hrozných činov páchateľa. Brutálneho znásilnenia a vraždy, ako vždy, prominentných. , ak je to medzi nimi to správne slovo, proti konvenčným napínavým požiadavkám mainstreamového hollywoodskeho thrilleru. Aj keď si nie som istý, či je nájdená rovnováha vždy celkom správna, niektoré scény vychádzajú ako priamo zo súčasnej televíznej právnickej drámy a nástroj náhodného zvratu „odhalenia“, ktorý napokon rozhodne o vine zdanlivo milujúceho otca a dedka "Papa Mishka" sa zdá byť príliš ukecaný, ale celok je povýšený opatrným tempom filmu. Jessica Lange má ťažkú ​​úlohu niesť film, do značnej miery vidíme, ako sa udalosti vyvíjajú z jej pohľadu, počnúc jej nedôverčivým odsúdením pôvodného obvinenia, ale nakoniec sa presunieme k neochotnému priznaniu, že jej milujúci otec by mohol byť načrtnutým páchateľom, na súde, pod ťarchou stále presvedčivejších svedectiev, najmä svedectva staršej Maďarky, ktorá rozprávala o svojom znásilnení zo strany Mishky a elity jeho tajnej polície. Je to film, ktorý vás prinúti diváka zastaviť sa a zamyslieť sa nad svojimi vzťahmi s tými, ktorých miluje, a nad tým, či by sme niekedy zakryli svoje prehrešky na úkor pravdy a spravodlivosti. 7,5/10 (15.07.2023)

Hrací skříňka se zaťatou pěstí obrací pozornost k válečným hrůzám druhé světové války. Řecký partyzán Costa-Gavras se již přizpůsobil podmínkám amerického filmového trhu a svůj výstražný útok tentokrát vedl na globálního nepřítele, inspirací byl John Demjanjuk, jeho případ se táhl již od sedmdesátých let, v době uvedení filmu zrovna čekal na rozsudek smrti, aby se celá záležitost nakonec uzavřela až za dalších dvacet let v novém procesu a přirozenou cestou smrti. Osobní zkušenost scénáristy Joea Eszterhase přišla až po filmu. Samozřejmě, odsouzení sadistických krutostí a absolutní neúcty k lidskému životu je společensky záslužný čin a sklidí pokaždé hlasitý aplaus. Spořádaně uhlazený partyzánský šturm se rozhodl pro využití ctihodného prostředí soudního dvora, plamenně káže a spoléhá na osobní spoluúčast a přímé zasažení vnitřního světa. Hlavním prostředkem k niterné rozervanosti je Ann Talbot (zajímavá Jessica Lange), úspěšná americká právnička. Pandořina skříňka se samovolně otevře v náhlém poryvu přicházející bouře, pochybnost zaplaví duši, srdce se odhodlaně vzpírá a věří, pravda nemá slitování. Hlavní mužskou postavou je Mike Laszlo (velmi zajímavý Armin Mueller-Stahl), Annin otec a poválečný imigrant a maďarský antikomunista Temná vzpomínka vyvolává zapomenuté démony dávných válečných hrůz a sebereflexe nepřipouští vlastní pochybení. Významnou postavou je Jack Burke (sympatický Frederic Forrest), státní žalobce, neúnavný ve spravedlivém boji proti závažným hříchům zla. Apokalyptická odezva fašistického násilí je účinnou zbraní k získání potřebné náklonnosti. K výrazným postavám patří také Irwin Silver (příjemný James Block Zagel, v reálu skutečný soudce), poctivý a zákona dbalý soudce kontroverze vyvolávajícího případu. A k výraznějším zde patří též Mikey Talbot (Lukas Haas), malý Annin synek, milující nade vše svého maďarského dědečka. Z dalších rolí: bývalý Annin tchán, druhý Mikeyho dědeček a protřelý právník s pomocí Harry Talbot (Donald Moffat), Annina spolehlivě výkonná asistentka k případu Georgine Wheeler (Cheryl Lynn Bruce), Annin prostomyslně bodrý bratr Karchy Laszlo (Michael Rooker), naivně nevědoucí sestra dávného Mikeova kamaráda Magda Zoldan (Mari Törőcsik), maďarský svědek židovského původu Istvan Boday (Sol Frieder), v hysterii z připomínky minulosti znechuceně plivající svědkyně obžaloby Melinda Kalman (Elżbieta Czyżewska), první maďarská svědkyně obžaloby Judit Hollo (Magda Szekely Marburg), zpochybněním své důvěryhodnosti rozčilený maďarský svědek Geza Vamos (Michael Shillo), přeběhlý ruský špion Vladimir Kostav (George Pusep), či bývalý Annin manžel Dean Talbot (Ned Schmidtke). Hrací skříňka zvolila chvályhodné poslání míru a připomíná nejhlubší bolest lidskosti, film se bohužel nevymyká z běžné americké filmové produkce a silné téma dostalo pouze unifikované zpracování bez skutečného prožitku. Působivé, nablýskané a sterilní. (28.11.2019)

Hodne prijemny prekvapeni, Mesto silencu i Amen. byly fajn filmy, ale stejne jsem od tohohle Gavrasovo kousku moc necekal. A zacatek opravdu nepusobi jako uzasnej film. Rozbiha se klasicky soudni drama a to je navic zdrzovany tim, ze fotrika haji dcera a tak se obcas musi resit taky nejaky ty rodinny problemy. Jenze za chvily se film zameri ciste na soud, zacnou prichazet svedci rikajici, jakej je fotrik netvor a popisujici, jak mucil lidi. Celej film tak hodne zacne hrat na emoce a zaroven je pekne napinavej a az do posledni chvile nechava Gavras na pochybach, co ze je vlastne fotrik zac. No a nevim teda, ale me stoprocentne o pravde nepresvedcil ani zaver. Co se tyce hercu, Stahl je perfektne charismatickej a zvladne jak hodnyho dedu, tak nasranyho, potencialniho zabijaka. S Lange je to trochu horsi, sice dostala nominaci na oskara a nerikam, ze hraje spatne, jen jednu chvily breci, hned se zase usmiva, pak je nastvana, pak zas breci. Proste behem jednoho rozhovoru zvladne vystridat treba tri nalady a misty to bylo takovy otravny. No a samozrejme musim zminit Gavrasovo perfektni rezii, kdy ackoliv film pusobi trochu lacinejsim dojmem, zaroven to je skvele atmosfericka podivana. (03.01.2010)