Príbehy obyčajného šialenstva

No tak tohle je fakt mazlík. A ten konec, to je laskominka eňo ňuňo. Ivan Trojan je vynikající chlap, nikdy mu nezapomenu co všechno udělal a dělá pro Bohemku a ještě k tomu herec, kterej by mohl oscarovi klidně tykat. Neumím si představit, že by Petra někdo dokázal zahrál líp. Vůbec tady jsou herci jak z nějaký elitní herecký jednotky, Bartoška, Heřmánek, Krobot. A ty dialogy, přirozený, vtipný a přitom dokonale sednoucí k tomuhle originálnímu příběhu se smutkem na duši. (25.10.2010)

Jeden z nejlepších českých filmů z poslední doby. Film oplývá až neskutečným množstvím skvlých hlášek a hromadou někdy skoro až geniálních scén. A všemu tomu kraluje perfektní Trojan, jeho scéna s mobilem ve skřínce nemá chybu. Bohužel ale tohle tempo film nevydrží celou dobu a tak jsou občas i hluchý místa, ale jinak naprostá spokojenost (04.11.2006)

Taková divná komedie bez nějakýho výraznějšího příběhu, kterej by dokázal udržet mou pozornost. Celý mi to přišlo, jak když někdo plácá pátý přes devátý. Našlo se tam pár míst, kdy jsem se něčemu zasmál, ale dohromady to nějak nedávalo vůbec smysl a konec jsem teda absolutně nepobral. Postavy byly všechny úplně divný, což sice nemusí bejt na škodu, ale zároveň mi byly dost ukradený. Zaujal mě snad jenom ten fotr, co namlouval filmový týdeníky. Jak už jsem napsal, je to dost divnej film, ale neřikám, že je špatnej. Pro mě je to ovšem pouze průměr. (15.08.2009)

Usazen na pohodlné židli jsem se stal dobrovolným voyeurem televizními reklamami přerušované soulože režiséra s vlastní divadelní hrou. Uběhla půl hodina, 60 minut, čas se vleče jak astmatický mravenec s těžkým nákupem a já se pořád dívám na stejný kopulační pohyb. Žádná změna polohy, vložení originálního nápadu, či vzruchu. Jen okoralá rutina dlouholetého manželství, kterou by snad nakonec mohlo přebít úžasné vyvrcholení, říkám si. Hodina a půl, dvě hodiny, oči se mi klíží, ale když už jsem jednou tady, nebylo by slušné odejít. A najednou to přijde! Režisér do toho zničehonic přestane monotónně bušit, otočí se znaveně na bok a.. Usne..! Příště už ani za peníze Petře, protože tvé vtipy nejsou vůbec vtipný. Chtěl jsem dát dvě hvězdy, ale herci si to nezaslouží. (19.08.2009)

Pěkně studený krocan! POŠ jsou jedním z oněch filmů, které marně doufají, že ze shluku postmoderně zcizujících atrakcí [milenci z telefonní budky, sexuální voyerství za peníze, plastová figurína, filmové týdeníky, ustřižené vlasy, krev pro Bosnu] vydestilují nějakou tu životní výpověď, a uniknou tak pasti otřelosti, resp. didaktičnosti. Zejména v odtažitých dialogových scénách jsou patrné základní problémy projektu: vyspekulovaný děj, konflikt divadelního textu a filmové adaptace a zejména Zelenkův řemeslný i lidský (empatický) deficit. Zatímco si lze představit, jak se tyhle vypulírované dialogové hyperboly “vylupují” z prázdnoty jevištního aranžmá, s “tvrdou” realitou filmu vůbec nereagují – Zelenkovy postavy a fotogenická prostředí filmu existují jaksi paralelně, jako rušivá zadní projekce. Čili ve výsledku nevzrušivá mozaika dialogových, obrazových i hudebních ploch, která nefunguje ani jako komedie (natož jinak). (02.01.2006)