Popelka

Krásná klasická pohádka s pěknou hudbou. Škoda jen, že kvalita obrazu je opravdu mizerná. Loutnista Jan Tříska a jeho píseň má nezapomenutelnou melodii. Jen by mě zajímalo, proč na konci pohádky není svatba, jak se zlo samo vytrestá (protože obdržení šatů mi jako trest nepřijde) a proč je princ nesympatický. Naopak děkuji paní režisérce, že nás vzala i do půvabných exteriérů a nezůstala jen ve studiu. (24.12.2014)

Křehoučká Popelka, rázná ledová matka, přemužný, i když vyjukaný (asi zamilovaný), Princ, kterého by si přál asi nejeden z nás, k tomu plno krásných písní, které si zpívám už dobře pětadvacet let. Jen "Kolo-oho-vrátku zpííívej" se mi stále zajídá a stále si neumím zvyknout. Snad až povyrostu... Vánoce bez téhle pohádky pro mne neexistují. Kdo z vás se byl v průhonickém parku podívat na Popelčin domeček? (07.09.2014)

"Jen kolovrá-HÁ-tku zpí-HÝ-vej..." No, kolovrátek nebo jakýkoli jiný nástroj ke spřádání textilních vláken svržený ze schodů by nejspíš vyluzoval příjemnější zvuky než zpívající Tříska.  A to už vůbec nezmiňuju jeho rafinovaně fingované hraní na loutnu... Jinak kromě Třískova hýkání je tahla adaptace Popleky příznačná Štědroňovým unylým princem, který jakoby nevěděl, má-li se zrovna oženit nebo raději padnout k zemi z nedostatku mozkové aktivity. Zvláštní je, že je to i přes tyhle legendární herecké výkony a dokoláčnickou repetitivnost tak nějak koukatelné...  To bude asi ta Medřická... (23.12.2021)

To je první z pohádek, které jsem poprvé viděl až na Vánoce 2014. V dětství jsem k pohádkám měl vztah, koukal jsem na ně jako každý jiný, ale později už mě tolik nezajímaly. Tady si doplňuji vzdělání a musím říct, že i tahle starší, černobílá verze je kouzelná a Eva Hrušková se do role dokonale hodila. (25.12.2014)

V Česku, respektive Československu vznikly dvě slavné Popelky. Tahle a Tři oříšky pro Popelku. A přestože první je fenomén, který podporuje hudba Karla Gotta, Libuše Šafránková nebo Pavel Trávníček či snad Vladimír Menšík, mě se líbí více tato. Tři oříšky drží jistě několik - výše zmíněných es v rukávě. Přesto tahle Popelka má větší kouzlo. Holoubci mluví, zpívají a vůbec hudba je právě tím rozdílovým faktorem. Kdepak ty ptáčku hnízdo máš je sice veliký hit, ale jediný. Jistě, tento film je černobílý, Tři oříšky barevný. Ale přeci jen je těch pohádkovějších písní víc zde a povedenějších. Musíme brát v potaz, že pohádky se točí pro děti a Tři oříšky se pohybují na hranici pohádky a romantického filmu. Tahle verze je více pohádkovější. Možná i proto, že v něm nehrají Němci, krále hraje sympatický L. Pešek a děj briskně a vesele shrnuje vypravěč zpěvák Jan Tříska. I Ilja Prachař jako otec Popelky je mi sympatičtější. Zkrátka, mám-li si vybrat sympatičtější Popelku jako zpracování, pak vítězí tohle, ač hodnocení jsem ponechal stejné, každá má něco do sebe. (30.12.2019)