Popelka

Bavil som sa, preto tie štyri hviezdy. Nie že by to bol taký kinematografický skvost alebo že by herecké výkony boli nadpriemerné, ale pri takomto starom filme stoja za to aj tie zmiešané pocity úžasu a trápnosti, ktoré sa ma zmocňovali z toho, čo vidím a počujem. Celkom iná liga je Jan Tříska ako rozprávač s gitarou, ten bol dokonalý, akoby prišiel z iného filmu. Jednoznačne túto Popolušku treba vidieť ako protiváhu k všeobecne známej klasike. –––– Poslušně hlásíme, neznáma cizinka doposud nepřišla. (23.12.2016)

Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu. (27.01.2008)

Nu... Považuji se za celkem velkého milovníka pohádek, ale od tohohle jsem asi čekala víc. Možná, kdybych neslýchala, jak dokonalý poklad to je, dala bych i za čtyři. Vlastně nepatřím ani k jedné generaci, která se může chlubit tím, že "vyrůstala" na Popelce nebo Třech oříškách pro Popelku od Vorlíčka, ale jednoznačně dávám přednost druhé možnosti. Ve své době tato verze mohla být velký hit, ale dnes se na to dá podívat s odstupem a myslím si, že totálně nakopnutíhodný výraz prince Jiřího Štědroně, který navíc trvá celý film, nemůže přehlédnout nikdo. Stejně tak mě celou dobu iritoval vypravěč Tříska, který je to samé v bleděmodrém a navíc ta jeho předstíraná hra na loutnu - co to mělo být? Dlouho jsem přemýšlela, proč tak moc upřednostňuji Vorlíčkovu verzi, a asi jsem na to přišla. Je pravda, že pokud chcete klasickou Popelku, sáhnete po téhle. Ale já už od malička nemohla pochopit, proč byla Popelka tak hloupá, a ustrkovaná budižkničemu a nechala se sebou takhle jednat. Popelka Libuše Šafránková naproti tomu má něco do sebe, je svá a i když je pořád "ta od kamen a odstrkovaná", už si nenechá líbit všechno a občas taky aspoň odsekne :) (10.03.2013)

Moje sentimentální záležitost, kterou jsem jako dítě milovala a kouknu se na ni kdykoliv znovu. Třískovo "jen kolovrátku zpívej" se mi v hlavě rozezní vždycky, když někdo něco opakuje pořád dokola ve snaze mě přesvědčit o té své jediné pravdě pravdoucí. Štědroň byl krásný princ a Popelka byla prostě tak maličká, že její střevíček nikdo jiný nemohl obout ani omylem. Paní Medřická a pan Pešek byli ve svých rolích báječní. Nic proti Třem oříškům, ale tahle Popelka je můj šálek ranního čaje a vždycky už ji uvidím svýma dětskýma očima. (22.03.2012)

Ani nevím přesně proč, ale tato Popelka je mi mnohem milejší než Tři oříšky pro Popelku. Možná je tím černobílým materiálem, možná písničkami "jen kolovrátku zpívej...", možná takovou zvláštní poetickou atmosférou, možná Danou Medřickou v roli macechy, možná tím, že to není na sněhu, možná tím, že to nedávají pořád dokola v TV a možná tím, že Eva Hrušková je taková mnohem křehčí a éteričtější než Libuška Šafránková. (24.12.2008)