Světla páteční noci

Sportovní snímek pojednávající o partě kamarádů hrajících americký fotbal. Film nijak nevybočuje, drží si svěží tempo a nenudí, i když ani zde není absence klišé. Zajímavá je taky kamera, obzvlášť některé záběry jsou velmi pěkné. A jak se říká - to nejlepší nakonec - platí i v tomto případě. Závěrečný zápas byl opravdu dobrý a byl důstojným zakončením. (08.01.2009)

Pozrel som sa na film, nakoľko som sa stal veľkým fanúšikom seriálu, a musím povedať, že inšpirácia tam je rozhodne cítiť. Plus niektorí herci sa potom z filmu dostali aj do seriálu. Spomeňme aspoň Connie Britton a Brada Lelanda. Čo sa filmu týka, tak podľa mňa je veľmi dobrý a v rámci filmu vie správne vytlačiť emócie. Nevie nám však postavy tak dobre ako seriál a myslím si preto, že to bola dobrá voľba, že sa z toho rozhodli tvorcovia urobiť seriál, ktorý podľa mňa funguje ešte lepšie. Celkovo som s tým ako to dopadlo veľmi spokojný a pre športových fanúšikov určite doporučujem rovnako ako aj seriál. Ten dokonca ešte viac. Hodnotenie: B+ (16.01.2016)

Po vizuální stránce to je výborný, ale jinak spíš dost průměrný film a to hlavně příběhem, který sice slušně graduje v zápasech, ale mimo ně nic moc a taky mi připadalo, že to postrádá hráče na kterého by byla upřená nějaká speciální pozornost, tady to bylo braný spíš jako celkovej tým, i když pár osobností tam bylo, ale ne moc výraznejch a velice malo využívaných v zápase. Co se týče Billyho Boba Thorntona, tak ten je v zápasech nebo jiných vypjatých situacích fakt skvělej, ale jak byl někde jinde, tak jenom dost divně čuměl a moc toho neřikal a byla to spíš nuda, ale pořád nadprůměr. Za největší klad filmu považuju výbornou muziku která vytváří úžasnou atmosféru zápasů, ale i tak bych tenhle film zařadil za žánrově i dějově dost stejný film, ale podle mě lepší Any Given Sunday (01.10.2005)

Zajímavý paradox. Berg je nejsilnější v momentech, ve kterých byste to od něj čekali nejmíň. Místo vycizelovaného finále je tak mnohem zásadnější občasné pofňukávání zúčastněných a nervózní kamerové tiky po jejich tvářích. Na hřišti už to takhle nešlape. Za opileckého tátu a kvanta zbytečných figurek prostředníček dolů. (13.02.2009)

I po šestnácti letech Bergovo sportovní drama uspěje, byť už ve své době a i poté bylo překonáno. O příběh se autor moc opřít nemůže, protože ten je plný klišé a patosu, i když je pravda, že třeba samotný závěr nebo losování korunou o to, kdo postoupí do play-off, jsou nečekané a osvěžující. Největší devízou Petera Berga jsou samotné zápasy, kterým nechybí adrenalin, mají potřebný náboj a natočeny jsou přehledně a některé zákroky až syrově a bolí i diváka, což je jedině dobře. Navíc je doplňuje povedený a řízný soundtrack, který jim dodává ještě zvláštní náboj. Hodně příjemné je i obsazení dodnes ne tak známými herci, kteří zajistí určitý pocit autenticity a divák si tak do poslední chvíle není jistý, kdo se stane hlavní hvězdou týmu. Jedinou výjimkou je Billy Bob Thornton, který je velmi dobrý a navíc na sebe nestrhává veškerou pozornost. Hvězdičku ubírám za přece jen pomalejší rozjezd, již zmíněná klišé a také za to, že pro evropského diváka je americký fotbal přece jen něco vzdálenějšího, takže chvíli trvá, než ho film zcela strhne. 70 % (22.03.2020)