Mesto šialencov

Koukám, že zas tady dost lidí píše, jaká je to příšerná nuda...nezajímavý děj...stěží za dva...podprůměrný až špatný...nudný a slabý...ap. ap....no tak to ani náhodou, je to přesně naopak, - děj je více než zajímavý, naopak velmi závažný a aktuální...a všechny ostatní výtky na adresu tohoto díla ihned padají pod stůl, jako že je to nudný...todle neměl být film pro pobavení, ale měl ukázat na jednom konkrétním případu vcelku závažné problémy...o tom, jak se to povedlo, si rozhodne každý po svém, a jak vidět, většinou to nikoho nezaujalo...ale to je vcelku nepodstatné, protože tento film svůj význam a cenu má...není to zkrátka film pro někoho, kdo se chce bavit něčim nenáročnym...pro mě osobně velmi závažný a i zdařilý film...ale jak je film jen o něčem trochu závažnějším, všichni se cíti skoro osobně dotčeni a uraženi, že se film snaží dělat něco víc než jen bavit...to vypovídá hodně o povrchnosti a klapkách na mozku mnoha diváků a společnosti obecně, která se prostě nechce znepokojovat a chce se hlavně jen bavit něčím nezávadným a neutrálním... (01.12.2011)

Toto drama patří mezi sociální dramata, která jsou napsána lidmi, kteří mají snahu a potřebu ukázat na jakousi nespravedlnost kapitalistického světa. Tím ale neříkám, že se jedná o kritiku kapitalismu jako takového. Spíše se jedná o tragická dramata lidí, kteří se díky ztráty práce dostanou do velmi svízelné, někdy snad až neúnosné situace. Potom se jen jedná o to, jak se svým osudem naloží, tedy jak se s touto velmi těžkou situací vypřádají. V tomto případě to zaměstnanec muzea řešil až za hranicí únosnosti, byť neměl v úmyslu svou zbraní někomu ublížit. Zajímavá a vcelku prokletá je jiná nosná stránka filmu. A tou je manipulace veřejným míněním. Opravdu je to tak, že média dokážou zázraky a ze slušného člověka jsou schopni udělat zločince a naopak. Já jsem křesťan, takže věřím, že naše činy bude soudit Bůh. Myslím si, že i pro ateisty je lepší, než být vydán napospas médiím, tato varianta. (13.01.2014)

Docela slušná satira na téma "veřejné mínění je prodejná děvka". Herecký duet Hoffmana a Travolty mi vzdáleně připomíná manipulační hrátky Laurence Oliviera s Michaelem Cainem ve filmu Slídil, ale hlavně se nabízí ještě jedna, už mnohem průkaznější analogie. Každý, kdo viděl Wilderův film Eso v rukávu, mi jistě potvrdí, že Město šílenců je vlastně jeho replikou, zasazenou do jiného prostředí. A to je vždycky škoda, když film pořád něco připomíná a téměř nemluví sám za sebe. 60% (09.01.2006)

Kdyby scénář místo několikrát opakovaného hraní si s dětmi a rozverných konverzací Hoffmana s Travoltou přidal na tempu a atmosféře dřív než v závěrečné čtvrthodině, mohla to být pecka. Takhle jen můžou herci hrát velmi slušně, ale jednotvárný scénář, neschopný posunout děj na jinou úroveň, veškerou snahu sráží. (12.08.2006)

John Travolta vedle Dustina Hoffmana přesvědčuje, že je přece jenom vynikajícím hercem. Hlavní předností tohoto filmu je ovšem nosný námět a především elitní scénář. Charakterizovat film jako „drama/thriller“ je popkulturní šidítko, je to moralistní drama jako hrom. I když, pravda, pěkně akčně odsýpá. --- Amatér (Travolta) se rozhodne bojovat o záchranu svého pracovního místa s pomocí pohrůžky násilím, jenže si to špatně promyslí a je z toho teroristický útok. Náhodou se k tomu nachomýtne špičkový novinář. A máme skvělý příběh! --- Manipulace a cynismus médií jsme už viděli mnohokrát (a není vůbec špatné si to připomínat znova a znova!), ale tady jde ještě o něco víc. Novinář (Hoffman) totiž právě není pouze cynický. Zajisté chce zachránit rukojmí, a vcelku věříme, že je ochoten se přičinit o co nejmírnější potrestání břídilského teroristy. Současně však věci řídí - ano, ne terorista, ale novinář má situaci pod kontrolou! - tak, aby si média přišla na své, a v tom i on sám, jako mediální hvězda. --- Mám rád příběhy, které nedávají jasné odpovědi. Odpověď znamená zjednodušení. Dobrá otázka je mnohem cennější. A tento film je právě z těch nemnohých, které kladou řadu dobrých, důležitých otázek. Jediná chyba filmu nastane v jeho samotném závěru, vnucuje „sociálně kritickou“ odpověď. Zajisté, když novináři za zády vybuchne bomba, jeho hysterická reakce je věrohodná a přirozená. Jenže se neměla stát závěrečným komuniké celého filmu. (11.01.2011)