Priznanie

První třetina je docela chaotická-divák moc neví jestli jde o paralelní realitu jakési totality zasazené do francie, nebo o pokus o skutečný opis událostí. Zatčení přichází v bodě, kdy ještě divák není absolutně v ničem zorientovaný a netuší kdo, kdy, kde a s kým.. Druhá třetina je vcelku monotónní a dalo by se tady určitě dost přitlačit na pilu.. Teprve až třetí třetina-před, v průběhu a po soudním procesu- se stavá dostatečně přehlednou a záživnou a odtud si divák odnáší nakonec relativně silný dojem. + Herecky je to celé paráda (hlavně Montand to fakt táhne).. Takže? Je to dobrý, ale většinu doby mě to moc nebralo. (17.04.2015)

Syrovost zážitku literární předlohy dává na nejrůznější zákruty lidského i mravního vývoje autora-protagonisty s velmi kontroverzní pověstí ne zcela vyváženou odpověď. Londonova výpověď přes svou otřesnost je jednostrannou a nezachycuje vrcholy komunistického nomenklaturního řádění v případě nekomunistických a antikomunistických politických vězňů. Gavrasovo přetlumočení se až příliš často topí v ideologických klišé; úroveň DOZNÁNÍ je tím určitě negativně poznamenána. Film i jeho vyznění zachraňuje mimořádný Montandův výkon. Na Gavrasovu obranu je ovšem nutné poznamenat, že v době natočení byly vědomosti i představy o rozsahu a dosahu komunisticjých justičních i nejustičních zločinů ne zcela známy a domyšleny; Gavras byl s výjimkou několika doplňků beze zbytku odkázán na Londonovo svědectví a Pillerovu zprávu. Na počátku sedmdesátých let bylo už mimořádným pozitivem samo natočení a uvedení díla do distribuce. (12.03.2008)

Většina filmů natáčených na Západě o zemích za železnou oponou trpí (přinejmenším pro našince) naivitou a selhává v řadě citlivých detailů. Doznání sice nemohlo být vzhledem k zostřující se situaci po okupaci natočené u nás a realizace proběhla ve francouzském prostředí, ale na výsledku to vzhledem k poradcům a známé Gavrasově pečlivosti není vidět. Costa-Gavras je známý svou angažovanou tvorbou a na tématu politických procesů ho zaujala jednak možnost konfrontovat hořkou realitu "lidových demokracií" se stále přetrvávající naivní představou radikální intelektuální levice o životě v zemích "socialistického tábora", jednak i psychika obžalovaných vystavených extrémnímu psychologickému nátlaku a mučení. Velkou roli na úspěchu snímku mělo vedlo Gaversovy režie i angažování Yvese Montanda a Simone Signoret do hlavních rolí. Jestli má film v něčem slabinu, pak v tom, že vychází z Londonovy knihy, která je pochopitelně velmi osobní a nemusí být vždy objektivní. Přesto je to jeden z nejsilnějších filmů o zločinech komunismu, který měl velký vliv na odhalení podstaty komunistického systému po celém světě. Celkový dojem: 90 %. (23.02.2013)

Brutální a silný snímek, kterému se daří výtečně nastínit atmosféru, kterou museli okusit vězni během zinscenovaných procesů. Celý snímek stojí a padá na Montandově hereckém výkonu, na jehož postavě je ukázán pomalý a bolestivý přerod ze silného komunistického člena na člověka tápajícího a snažící ho si uvědomit, čím se vlastně provinil. Plynulost děje však narušují občasné flashforwardy, vysvětlující voiceover a zbytečná doslovnost. (28.11.2013)

Literární předlohu od Artura Londona jsem četl několikrát a vždycky mě znovu šokuje. Před lety jsem knihu někomu půjčil a jak už to tak bývá, už se mi nevrátila. Náhodou jsem ji zahlédl v antikvariátu, tak jsem si ji celkem nedávno koupil za 15 Kč. Překvapení čekalo uvnitř - jsou tam výstřižky z Rudého práva z roku 1970, kdy se Doznání dočkalo své filmové podoby. Rétorikou sedmdesátých let je film ostouzen, podobně jako kniha sama - např. "...pošpinění socialistických zemí a především Sovětského svazu..." nebo "...vtíravá reklama a chvalozpěvy v buržoazním tisku naplňují kina i kasy...", pak je taky hezké "...film sehrává svou rozbíječskou roli v procesu sjednocování levicových sil...". Osobně považuji film za velmi povedený, herecký výkon Yvese Montanda je vynikající, ve filmu není nic přidáno, žádné romantické pohledy a útoky na city. Ne, pouze syrová realita. Film je kvalitní výpovědí o politických vykonstruovaných procesech padesátých let v Československu, řízených z tehdejšího SSSR. Přestože má film přes dvě hodiny, tak opět lituji, že je škála pouze do pěti hvězdiček, já dávám šest. (27.09.2008)