Opoparchant

Stu Miley byl odjakživa tak trochu blázen. Až do doby, kdy mu jeho terapeutka poradila hodit jeho bláznivé druhé já na papír. A tak se Stu Miley stal obdivovaným komixovým kreslířem, který stvořil opičí kreaturu Opoparchanta, miláčka malých i velkých. Po jedné premiéře nového dílu Opoparchanta se však stane nehoda, a Stu upadne do kómatu. Dostane se do Země snů, kde je však velkou celebritou pro své noční můry - a odkud jej jen tak zpět nepustí. A Stu má pouze tři měsíce času, než bude jeho tělo odpojeno od přístrojů ... Tento film mi hodně dlouho se svým slabým hodnocením zacláněl ve filmotéce, a tak jsem si dneska dodal odvahy, a podíval se na něj. A musím říct, že by to nebyl až tak úplně špatný film, nebýt několika maličkostí. 1) Brendan Fraser není žádný velký herec, a v tomto filmu - ač měl dvojí příležitost - to jen potvrdil. 2) Země snů a Země mrtvých by byly docela zajímavé, pokud by člověk byl zfetovaný, opilý, a nebo v kómatu. 3) Příběh byl jednak hloupý, a jednak těžce předvídatelný. 4) Opičák byl děsnej parchant ... aha, tak tohle asi do filmu patřilo. Ale abych jen nekritizoval, párkrát jsem se i zasmál - a to hlavně díky Chrisi Kattanovi a jeho dárci orgánů, a skupině chirurgů, kteří jednotlivé orgány sbírali po městě... (21.10.2012)

Tohle jsem viděl jako malej, tehdy se mi to líbilo. Bylo to správně ujetý a dpbře udělaný. Dneska jsem se spíše smál co se mi to tak líbilo. Ale na druhou stranu nemůžu souhlasit že je to 266 nejhorší film. Sice je tu pár věcí strašně debilních a některý masky jsou vyloženě nepovedené a svět kde vládne "smrt" byl strašně umělej a takovej nedodělanej, ale je tu i hodně scén který potěšily, a i Fraser se choval a hrál obstojně. Sice to rozhodně není film pro každýho ale já dávám 3* navíc ono moc takovýhlech filmů není, možná jedině mě ted napadá Cool world. (02.10.2012)

Selick v "Monkeybone" dělá velkolepou tečku za zhůvěřilostí devadesátkové animace. Jen bohužel pro něj a přijetí filmu byl celý projekt v době, kdy se dostal do kin, už zastaralý. Na přelomu tisíciletí všichni pěli ódy počítačové animáky pro celou rodinu, zatímco animace cílící na dospívající či přímo dospělé publikum se po několika neúspěšných pokusech prorazit do kin stala doménou kabelovek. "Monkeybone" působí jako slitina ambicí a stylů 90. let - počínaje divokou kreativitou seriálů MTV i Cartoon Networku, přes poťouchlý humor počinů Douga TenNapela i metažánrovost a podvratnost posledního celovečeráku Ralpha Bakshiho "Cool World" až po bizarní mix ponurosti a vřelosti Selickových předchozích stop motion projektů. Přitom si "Monkeybone" zaslouží pozornost přinejmenším z hlediska samotného řemesla a kombinace živých herců s animací, potažmo pestrosti realizačních nápadů. Někdy tvůrci pracovali s postprodukčními kompozity záběrů herců a stop motion animace, jindy nechávali herce interagovat s loutkami v životní velikosti. Některé fantaskní figury vznikly za pomoci herců či loutkovodičů ovládajících mechanické masky nebo také kombinací důmyslných kostýmů a postprodukčního vymazání částí těl v greenscreenových oblecích. Příběh o uťáplém kreslíři, který musí v kómatu nejen najít cestu ven ze záhrobí, ale navíc i získat zpátky své tělo, které ovládl zlotřilý opičák z jeho fantazie, slouží Selickovi k vytváření a zabydlování vyšinutého světa zásvětí, ale také ke stylovému sblížení reality a animace. Hlavním parťákem se mu v tom stal Brendan Fraser, jenž zde ukazuje ohromné herecké nasazení a odhodlání pro expresivně fyzické ztvárnění opičáka (mnoho let před tím, než všechny nadchnul jako "Velryba"). (14.01.2023)

Kreslíř Stu Miley (Brendan Fraser) utrpí jakýsi nespecifikovaný šok a upadne do komatu. A zatímco tělo leží bez hnutí v nemocnici, ocitne se jeho vědomí v podzemní říši snů v podobě lunaparku plného...nočních můr. Tam potká svůj výtvor, kresleného (CGI animovaného) Opoparchanta. V nemocnici se mezitím rozhoduje, po jak dlouhé době strávené v komatu Stua odpojí od přístrojů - tzn. klasicky hollywoodský deadline. Hlavní hrdina se musí dostat ze snového podsvětí, aby ho neodpojili, a - opět v stylu klasického hollywodu - zachránil svůj vztah s doktorkou, kterou před osudným šokem nestihl požádat o ruku. Co je na filmu zajímavé, to jsou nejrůznější snové představy a bizarnosti, fantazii mají tvůrci docela velkou. Snímek je plný neslušných narážek a náznaků úchylného humoru, ale právě že jen narážek a náznaků - je totiž nepochopitelně zaměřen na mladší publikum. Jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí. __ Vliv Henryho Selicka při adaptování komiksu byl zásadní, je pozoruhodné, jak se jednotlivá témata v jeho tvorbě opakují a rozvíjejí. Inspirací byl Selickovi určitě i Beetlejuice... Ohledně komiksové předlohy: Komiksovou knihu Dark Town napsal v roce 1995 Kaja Blackley a její příběh se od toho filmového moc neliší. (21.04.2010)

Ja bych to zas takle tragicky nevidel, naopak misty to je slusna zabava. Mame tu docela originalni a svizne natocenej pribeh, navic tvurci jsou pekny prasaci, takze neni nouze o dost ujetej az uchylnej humor a zaroven maj velikou fantazii, obcas se povede nakej slusnej vtipek, i kdyz ty trapny precejen prevazujou, animovany vsuvky maj docela cool animaci a pak tu jsou sympaticky herci. Fraser jako Stu sice pusobi lehce noumovite, ale bohate to vynahradi jako Opice, kde to teda fakt rozjizdi. Jenze v zaveru prilitne Kattan a vsechny strci do kapsy, jeho mrtvola se zlomenym vazem, vykuchanejma organama a neskutecne homo leginama je totiz naprosto hyper brutalni postava. Takze celkove proste obcas zabavna kravina, ktera nijak neoslni, ale rozhodne to neni zadna tragedie. (09.06.2009)