Chlapci z Pavlovskej ulice

Neuvěřitelně vysoké hodnocení mě navnadilo a proto jsem si tento film sehnal. První polovina je malinko stereotypní, ale druhá už je téměř bezchybná. Příběh z dob, kdy ještě hoši znali slovo čest, je opravdu výborný a prodchnutý radostí. Avšak neskutečně hořký závěr mě opravdu šokoval. Na dětský film vpravdě ostré vystřízlivění! (11.03.2011)

„Proč mě nenecháš napravit moji chybu?“ - „Nemůžeš napravit zradu, Gerébe. Není to chyba. Je to mnohem víc než to.“ Nenápadný maďarský klenot v žánru dětského filmu. Mé první filmové setkání se Zóltabem Fábrim dopadlo velmi dobře. Do jisté míry se dá říct, že je to taková maďarská verze našich Pánů kluků, ale ti byli vtipnější a pohodovější. Chlapci z Pavelské ulice jsou sice sem tam také úsměvní, ale soustředí se přece jen na jiné věci. Ve filmu se vše točí kolem pojmů jako jsou čest, zrada, hodnosti/funkce, degradace, odvaha, zbabělost, obětavost, schopnost uznat chybu i porážku. Při soupeření dvou chlapeckých znepřátelených part se postupně projeví všechny. Film navíc přes pomalý, vlažný začátek postupně graduje a vše směřuje k „epické“ bitvě, která je ovšem překvapivě opravdu dobře udělaná a napínavá. Jenže opodál se odehrává ještě jeden boj…upřímně řečeno, z konce, který se snad ani nedal čekat, jsem byl maximálně zaražený, ukončit takhle dětský film bylo dost odvážné. V rámci žánru silné 4*. (05.04.2020)

Příběh z kmenových chlapeckých válek, kdy si nelze si nevzpomenout na Knoflíkovou válku či Vonty. Skvěle evokovaná doba počátku 20. století, skvělé exteriéry, skvělí dětští herci. Nevím, jestli je dnes mezi omladinou čest tak ceněnou hodnotou jako zde. Od výše vzpomenutých příběhů se tento odlišuje velice deziluzivním závěrem, který by vlastně mohl být probuzením do dospělosti. (16.09.2012)

Maďarský dětský film s nominací na Oscara? A v režii Zoltána Fábriho? Po zvědavém zhlédnutí souhlasím s tím, že Chlapci z Pavelské ulice jsou ve svém žánru polozapomenutým klenotem, který jak čtu z komentářů snad znají jen pamětníci ze svých dětských let. Škoda. Zvláště u nás by si tento snímek pohybující se někde mezi Knoflíkovou válkou a pražskými foglarovkami zasloužil. Výkony dětských herců si zalouží absolutorium, stejně tak snaha v širokoúhlém obrazu evokovat atmosféru Budapešti počátku 20. století. I přes trochu zadrhávající rozjezd, při němž je třeba si vyjasnit podstatu konfliktu i funkce v klukovské partě, se daří vytvořit podmanivé klukovské dobrodružství, které vyvolá vzrušení z působivého zachycení velkolepé bitvy o nezastavěný plac i emoce nad dojemným osudem nejmladšího člena party. Závěr se pro mě zařadil i přes svoji hořkost k nejkrásnějším symbolům pomíjivého dětství, které byly přeneseny na filmové plátno. (03.09.2013)

Příběh z dob, kdy klukovské bitky měly svá pravidla, podpásovky a zrádci se netrpěli, ctili se vůdci i statečnost pěšáků, chlapecká čest byla víc než úspěch ve škole nebo strach z výprasku od rodičů. Tak jako mají Francouzi Knoflíkovou válku nebo my Bylo nás pět či Páni kluci, Maďaři mají Chlapce z Pavelské ulice. Čistě chlapecké obsazení v městském prostředí s bojůvkami a smyslem pro čest evokuje Foglarovu Záhadu hlavolamu. Odlehlé předměstí, domy s oprýskanou omítkou, ulice vyskládané z kočičích hlav - podobné stovkám jiných ať už z pražské či brněnské periférie nebo středu Rychnova nad Kněžnou či jiného evropského maloměsta. Atributy doby z počátku minulého století jsou výraznější než prvky národnostní. Příběh sám je podle předvídatelného scénáře ale v čistém provedení. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (17.04.2015)