Skrblík

Dannymu Boonovi jsem věřil a jeho debut (a můj první film s ním) mě nezklamal. Neříkám, že jsem se válel smíchy po zemi, ale dost mě to bavilo a také mě to neustále nutilo přemýšlet, co se bude dít dál. A pokud mě něco rozesmálo, tak to byli psí kusy mistrů dělníku. A neprávem opomíjený herec Daniel Prevoist vystihl typického podvodníka a šmejda naprosto přesně (a já nemohu zapomenout ani na skvělého Olivu v českém znění.) Některé vážnější chvilky se do toho hodili a do příběhu zapadali. Vytknout bych mohl jenom to že některé situace mi připadali až moc reálné a občas mi při nich bylo spíš smutno. Ale možná to bylo cílem. No, každopádně se těším se na další Boonovky.:-) (15.10.2016)

Finanční poradce si chce vyžehlit vroubek u manželky tajnou koupí domu, který se ukáže být ruinou a polyká další a další výdaje. V rámci současné francouzské produkce je to docela solidní situační komedie, ale… Protože rejdit v bankovních výpisech a uhrazovat pohledávky všelijakých hýřilů mám v popisu práce, tematice úvěrů, dluhů a neschopnosti je splácet se nějak nedokážu smát. Situace, do nichž se Dany Boon dostává, jsou děsivě realistické na to, aby byly vtipné. 40% (01.12.2008)

Zacpe svojí ženě finanční poradce, který by si příslovečně pro korunu (nebo spíše pro euro) nechal vrtat koleno, ústa novým domem na venkově. Možná by se mu to povedlo, kdyby zároveň díky svému kolegovi zajímajícímu se o stejnou parcelu nepřišel o letitou práci, nebyl nucen potají prodat stávající dům, s kterým je jeho manželka přílišně spjatá nebo nové sídlo nebylo jedna velká ruina, na jehož opravu najal vzdálené příbuzné Pata a Mata. Velmi příjemné překvapení – jelikož na mne poslední dobou francouzské komedie nepůsobí jako důstojní pokračovatelé tradice pánů de Funése, Belmonda nebo Richarda a díky celkem chladnému přijetí na ČSFD, nečekal jsem od této situační komedie žádné zázraky o což větší bylo moje překvapení. Sice musím souhlasit s komentáři, že nejde o žánrovou špičku nebo o prokoukatelnosti zápletky, ale jako volba na všední podvečer je televizní Skrblík ideálním řešením. Autor nechává la Maison du bonheur s lehce humorným nádechem příjemně plynout, k čemuž dopomáhá i fakt, že Dany Boon neinklinuje k lacinému gejzíru gagů, ačkoliv k tomu situace přímo vyzívají. Cromo, na pět hvězdiček to asi nebude, ale Durandův „odpad“ rozhodně není fér! (02.03.2011)

Dany, Ty jsi moc sympatickej kluk a určitě Skrblík nebyl na Tvůj první režijní debut špatný filmek i když Ti musím říct, že ty druhé dva filmy byly přece jen o chlup lepší. Každý začátek má holt svá rizika a tady jsem našla pár hluchých míst. Podstatné pro mě ale bylo to, že jsem potřebovala odreagovat něčím příjemně pohodovým, to jsi splnil a nejen to. Já jsem totiž při celé té anabázi koupi a opravy jednoho domu viděla tak trochu i své osobní déja vu. Ovšem ve srovnání se Skrblíkem to byla úplná havaj. Myslím si, že za tenhle první počin můžeš dát hlavu klidně vzhúru nebo nahoru......to je jedno :-) (14.05.2015)

Poměrně dobrá francouzská komedie, jež nabídne několik dost povedených komických situací. Film přinese docela zajímavou zápletku, která je neustále nápaditě rozvíjena. Zvlášť se mi líbily scény z rekonstrukce polorozpadlého domu. Dvojička dělníků všeumělů byla naprosto vynikající. Divák jim může vděčit za ty nejlepší srandovní kousky. (14.03.2011)