Réžia:
Peter DalleScenár:
Peter DalleKamera:
Göran HallbergHudba:
Adam NordénHrajú:
Gustaf Hammarsten, Magnus Roosmann, Anna Björk, Kristina Törnqvist, Robert Gustafsson, Peter Dalle, Lena Nyman, Gösta Ekman, Lars Amble, Margreth Weivers (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Je 23. prosince roku 1945. Ze Stockholmu vyjíždí rychlík, který staví až v Berlíně. V něm se sejdou různí lidé: uprchlíci z Pobaltí, které deportují ze Švédska, řádové sestry, které o ně pečují, dva postarší homosexuálové, manželka, její muž, který ji chce zavraždit, jeho milenka, repatriovaný voják, Santa Klaus, komisní průvodčí, a neúspěšný spisovatel, který odjíždí do Berlína, aby zde pomohl v budování nové Evropy. Nechce nic jiného než pomáhat, ale.... (lenuse)
(viac)Videá (1)
Recenzie (35)
Brzy se mi podařilo zapomenout na Evropu, kterou Iluze sice na první pohled hodně evokuje, ale ve výsledku jenom zasazením stejné do doby a prostředí + obdobnou černobílou stylizací. Dokonce na sebe prásknu, že tahle potenciální, formálně výrazně skromnější a odlehčená Dalleho odpoveď na von Trierovo dílo mě dostala o kousek víc. Dění zasazené do poválečného vlaku napříč Evropou, v němž se setkáváme s různorodými postavy, chystaným zločinem z vášně, buržoázní třídou, ale i vozněm s přeživšími vězni z koncentračního tábora, je naplněné jedinečnou atmosférou a hlavně spoustou humoru v nejrůznějších možných podobách, byť v souladu s vizuálem převažuje hlavně ten černý. Byť si Gösta Ekman v úvodním antré s kufremi tak trochu zavzpomíná na své herectví z dřívějších let, coby podivný cestující se stává ve dvojici s Gustafem Hammarstenem (v postavě psychicky zkrachovalého literárního kritika) aktérem překvapivě daleko sofistikovanějšího humoru, zacházejícího v dialozích až do hravé parodie na filozofování. Zatímco vyloženě hořké gagy „ekmanovského“ stylu pravidelně obstarává smolařský mrzák Robert Gustafsson. Ve společnosti jiných postav mezi tím není nouze ani o napětí, pár překvapení k závěru a nejen v souvislosti s hlavní postavou, ale tak trochu i pohledem na poválečné dějiny, sžíravě satirické zakončení v jediné barevné sekvenci. Mě osobně tahle hříčka padla přesně do noty. [90%] ----- „Byt ženou je způsobem, jak se vyhnout veřejné odpovědnosti.“ ---- „Švédský voják hoří... a on myslí na svého psa.“ ------ „Bylo to tak rozverné. Seděl jsem, šil jsem se a brusle mi spadla do oka! ()
V černobílé tmě uhánějící berlínský expres ukrývá nevšední skupinku cestujících, jedoucích vstříc novým, poválečným začátkům, ale i temnému příslibu zločinu... ne vše ale klapne tak, jak má, snad jen mimo plán smolařského literárního kritika a spisovatele, který odjíždí do Evropy změnit dějiny. Že změna nebude tou nejšťastnější, je zřejmé už z úvodu, ve kterém označí "Pippi Dlouhou punčochu" za propadák. Své šlechetné záměry se pokusí plnit ještě před odpískáním bizarní jízdy plné odkazů i groteskních situací, přičemž není nouze o napětí a rozbor charakterů (muž, který chápe své okolí jako osobní urážku - tomu říkám persona:-)) ani konečné překvapení. Bavila jsem se - královsky. ()
Komedie s kriminálním podtextem, nic nového. Veškeré prvky, ze kterých se film skládal, také nic nového. Padání, shazování, drcení nohou, rány do hlavy, to přece známe z "Natoč to", hluboce pokleslého rádoby humoru. A ta troška koření, aby to bylo alespoň trochu stravitelné, tu nám obstará starý dobrý Wittgenstein, který už dobře okořenil ledasco. A když ne Wittgenstein, tak Mefistofeles naruby: tenhle chce dělat dobro a nakonec dělá jen zlo. Ale i ten už dobře okřenil ledasco. ()
V době prvních poválečných Vánoc vyjíždí ze Stockholmu vlak, jehož cílová stanice je rozbombardovaný Berlin. V jednotlivých kupé, chodbičkách, jídelním voze atd. se proplétají bizarní osudy maniakálního lékaře Henryho, jeho manželky a milenky, nešikovného literárního kritika Gunnara, toužícího spasit svět a tvořit dějiny, egoistického homosexuála, jeho submisivního přítele a v neposlední řadě neštastného zraněného válečného vysloužilce či všudypřítomného průvodčího. V sérii vtipných skečů a inteligentních dialogů, jimž vévodí Gunnarův zájem o Wittgensteina ("Nic nemusí nutně být takové, jaké se zdá být") a Henryho duchaplná racionalizace vraždy vlastní manželky ("Zkrácení života, úleva z utrpení.)", nám švédský režisér servíruje nadprůměrnou komedii, která navazuje na mnohem vážnější filmy, jako byly např. Vražda v Orient Expressu, Trierova Europa nebo koneckonců také cimrmanovská Vražda v salonním coupé, se kterou ji pojí humorná stránka... Skvěle napsaný a velmi vtipně vypointovaný scénář, výborně natočený, s překvapivými momeny a ani jedním hluchým místem. Bavil jsem se královsky. ()
Literární kritik jako tvůrce dějin a ničitel :) A padni komu padni - ať jsou to homosexuálové, jeptišky, pobaltští uprchlíci nebo válečný veterán...Švédská černobílá a zručně natočená záležitost, pro niž je označení komedie/thriller zcela na místě...Spousta přesahů a narážek na jiné filmové klasiky...Na seveřany kopa legrace... ()
Reklama