Iluze - film o vlaku

Brzy se mi podařilo zapomenout na Evropu, kterou Iluze sice na první pohled hodně evokuje, ale ve výsledku jenom zasazením stejné do doby a prostředí + obdobnou černobílou stylizací. Dokonce na sebe prásknu, že tahle potenciální, formálně výrazně skromnější a odlehčená Dalleho odpoveď na von Trierovo dílo mě dostala o kousek víc. Dění zasazené do poválečného vlaku napříč Evropou, v němž se setkáváme s různorodými postavy, chystaným zločinem z vášně, buržoázní třídou, ale i vozněm s přeživšími vězni z koncentračního tábora, je naplněné jedinečnou atmosférou a hlavně spoustou humoru v nejrůznějších možných podobách, byť v souladu s vizuálem převažuje hlavně ten černý. Byť si Gösta Ekman v úvodním antré s kufremi tak trochu zavzpomíná na své herectví z dřívějších let, coby podivný cestující se stává ve dvojici s Gustafem Hammarstenem (v postavě psychicky zkrachovalého literárního kritika) aktérem překvapivě daleko sofistikovanějšího humoru, zacházejícího v dialozích až do hravé parodie na filozofování. Zatímco vyloženě hořké gagy „ekmanovského“ stylu pravidelně obstarává smolařský mrzák Robert Gustafsson. Ve společnosti jiných postav mezi tím není nouze ani o napětí, pár překvapení k závěru a nejen v souvislosti s hlavní postavou, ale tak trochu i pohledem na poválečné dějiny, sžíravě satirické zakončení v jediné barevné sekvenci. Mě osobně tahle hříčka padla přesně do noty. [90%] ----- „Byt ženou je způsobem, jak se vyhnout veřejné odpovědnosti.“ ---- „Švédský voják hoří... a on myslí na svého psa.“ ------ „Bylo to tak rozverné. Seděl jsem, šil jsem se a brusle mi spadla do oka!  (22.07.2022)

V černobílé tmě uhánějící berlínský expres ukrývá nevšední skupinku cestujících, jedoucích vstříc novým, poválečným začátkům, ale i temnému příslibu zločinu... ne vše ale klapne tak, jak má, snad jen mimo plán smolařského literárního kritika a spisovatele, který odjíždí do Evropy změnit dějiny. Že změna nebude tou nejšťastnější, je zřejmé už z úvodu, ve kterém označí "Pippi Dlouhou punčochu" za propadák. Své šlechetné záměry se pokusí plnit ještě před odpískáním bizarní jízdy plné odkazů i groteskních situací, přičemž není nouze o napětí a rozbor charakterů (muž, který chápe své okolí jako osobní urážku - tomu říkám persona:-)) ani konečné překvapení. Bavila jsem se - královsky. (20.06.2013)

Komedie s kriminálním podtextem, nic nového. Veškeré prvky, ze kterých se film skládal, také nic nového. Padání, shazování, drcení nohou, rány do hlavy, to přece známe z "Natoč to", hluboce pokleslého rádoby humoru. A ta troška koření, aby to bylo alespoň trochu stravitelné, tu nám obstará starý dobrý Wittgenstein, který už dobře okořenil ledasco. A když ne Wittgenstein, tak Mefistofeles naruby: tenhle chce dělat dobro a nakonec dělá jen zlo. Ale i ten už dobře okřenil ledasco. (25.04.2020)

V době prvních poválečných Vánoc vyjíždí ze Stockholmu vlak, jehož cílová stanice je rozbombardovaný Berlin. V jednotlivých kupé, chodbičkách, jídelním voze atd. se proplétají bizarní osudy maniakálního lékaře Henryho, jeho manželky a milenky, nešikovného literárního kritika Gunnara, toužícího spasit svět a tvořit dějiny, egoistického homosexuála, jeho submisivního přítele a v neposlední řadě neštastného zraněného válečného vysloužilce či všudypřítomného průvodčího. V sérii vtipných skečů a inteligentních dialogů, jimž vévodí Gunnarův zájem o Wittgensteina ("Nic nemusí nutně být takové, jaké se zdá být") a Henryho duchaplná racionalizace vraždy vlastní manželky ("Zkrácení života, úleva z utrpení.)", nám švédský režisér servíruje nadprůměrnou komedii, která navazuje na mnohem vážnější filmy, jako byly např. Vražda v Orient Expressu, Trierova Europa nebo koneckonců také cimrmanovská Vražda v salonním coupé, se kterou ji pojí humorná stránka... Skvěle napsaný a velmi vtipně vypointovaný scénář, výborně natočený, s překvapivými momeny a ani jedním hluchým místem. Bavil jsem se královsky. (06.09.2008)

Literární kritik jako tvůrce dějin a ničitel :) A padni komu padni - ať jsou to homosexuálové, jeptišky, pobaltští uprchlíci nebo válečný veterán...Švédská černobílá a zručně natočená záležitost, pro niž je označení komedie/thriller zcela na místě...Spousta přesahů a narážek na jiné filmové klasiky...Na seveřany kopa legrace... (15.01.2010)