Janghwa, hongryeon

Snad všemi kritizovaný pomalý rozjezd ( a vůbec cca první polovina filmu ) se mi líbil.....perfektní formální stránka - dlouhé a tajuplné záběry ( bude vám připadat něco divného i na vodě puštěné z kohoutku ), kde je "strašidelno" odhalováno pomalým pohybem kamery a budete si přát aby to kameraman "už sakra švenknul někam pryč." Dobrá práce se zvukem. Druhá půle přichází s "povinnými" zvraty a je přehnaně zmatená....škoda. Dvě scény jsou vyloženě infarktové.... (13.02.2006)

Očekávání byla obrovská nebo spíše přímo úměrná nadšenému děsu, jenž film evidentně v mnoha divácích bezděky vyluzuje. Želbohu jsem se rozhodl onen domnělý „shock efekt“ rozmělnit projekcí za slunného dne, což se mi dokonale podařilo. Ospalou absenci veškerého napětí ještě podpořila komplikovaná, do sebe zahleděná pointa (nechci ji označit za nefunkční, rozhodně sem to celé nepochopil). A ač upoceně se snažíc, žánrovou bezradnost nedokáží zakrýt ani stylově potemnělé dekorace a technické kamerové finesy. Závěr je tedy nasnadě. Korejské zklamání, nikoliv ostuda. (25.06.2006)

Nebylo to ve stylu třeba Ju-On, jak se mi zpočátku zdálo (tzn: vata, vata, vata, pak příjde něco velice strašidelného a pak zas vata, a tak dokola). Ne. Ono se totiž ukáže, že tam vlastně vata jakoby není, a hodně věcí dává nakonec i smysl. Ale čekat na to rozhřešení celé hodiny, mi přinášelo mírné utrpení. Děj nebyl jednoduše zdaleka tak výživný, aby omluvil tu dlouhou dobu která uplyne, než se ukáže pravý smysl celé story. A navíc mi tam chyběl strach, ta pravá "tichá hrůza" nad kterou se tu lidé tak rozplývají. Tiché to možná bylo, ale ta hrůza mi tam osobně dost scházela. A když už se zdálo, že konečně přichází, odešla tak rychle, že jsem se nestihl bát. Ale já jsem člověk, který se nudil i u většiny těch Kruhů apod, takže je nutno brát mě s rezervou. Tale Of Two Sisters se mi ale ve finále líbilo víc než japonské Kruhy. Jen si tak říkám, že napoprvé jsem se nudil, protože jsem nevěděl že přijde nějaké zásadní rozuzlení (navíc jsem ho neočekával). Napodruhé bych se asi nudil právě proto, že už to rozuzlení znám. [Dodatek: Dnes jsem někomu vyprávěl děj toho filmu, a zjistil jsem, že když to vyprávíte, tak to působí docela dobře. Je to podobné jako s Vesnicí od Shyamalana. Když ten příběh slyšíte, tak to vypadá mnohem zajímavěji než vlastní film.] (17.01.2006)

Příběh dvou sester a její macechy aneb pohádka pro odrostlejší masochisty, kteří se rádi nechávají strašit vrávorajícími Asiatkami s dlouhými černými vlasy. Děj je zasazen do velkého domu plného prázdných místností a dlouhých chodeb, jako dělaných pro nervydrásající kamerové jízdy á la Osvícení. Hororové sekvence jsou (bohudík) dávkovány s mírou, zato málokterá z nich se v mém případě minula účinkem. Když to už už vypadalo na další šmátrající pazouru neznámého majitele, tak nic… a vteřinu na to: BAF! Následovalo instinktivní ucuknutí, několikasekundový třas po celém těle a záplava nadávek. Strašit v té Asii fakt umí, to jo. Větší prostor než v tuctových evropských a amerických hororech věnoval Ji-woon Kim (nemyslete si, ta jména kopíruji z ČSFD :) několikavrstvému příběhu s metafyzickým přesahem a postupnému odkrývání tragédií minulosti. Během poslední dvacetiminutovky se rodinní kostlivci doslova sypou ze skříní. Závěrečné rozuzlení někoho naštve, někoho nadchne – no, řekněme, že není z nejhorších, zároveň ani z nejoriginálnějších a k poměrně jednoduché pravdě (někdy věříme tomu, čemu věřit chceme) se dobírá zbytečně složitým způsobem. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano, Triple H, Radiq (21.12.2007)

Tak takhle. Já už jsem nějaký korejský filmy viděl. Tím pádem jsem nečekal, že by to bylo normální, nebo že bych byl schopen rozeznávat postavy podle obličejů, natož jmen (Sujú? Sunmá? Kun-yeon?). Já u těch hereček vlastně nejen nejsem schopnej odhadnout, kolik jim je (rozsah "někde mezi 15 a 45"), ale ani jestli jsou hezký, ošklivý nebo průměrný. Tady to je ještě vylepšený tím, že je totálně nejasný, jestli se ty věci na plátně doopravdy dějou, nebo jestli se někomu zdají. K tomu navíc není zjevný komu. No a do tohohle bordelu režisér nechává každěj záběr na tapetu nebo kohoutek od vany aspoň minutu a půl. Což je poprvé i podruhý docela napínavý, ale pak už mě to dost sralo. V podstatě jsem to dokoukával hlavně proto, abych aspoň trochu pochopil, o čem to teda bylo. A i na to jsem si musel ten konec pustit dvakrát a přečíst si na intermetu vysvětlení. Upřímně nemůžu říct, že by to byl špatnej film, jenom byl divnej jinak, než jsem zvyklej. (07.07.2020)