Slabosť boľševika

Zvláštne pôsobiaci snímok, ktorý si ma získaval len veľmi pomaly. Úvod je nemastný-neslaný, kde jediným spestrením je situácia, kedy chlapík narazí do tej ženskej a začnú si nadávať. Pablova kríza stredného veku ma skoro unudila na smrť. Inak celkovo, mužská hlavná postava mi bola hrozne nesympatická a vôbec sa mi tam nehodila. Našťastie od miesta, kde sa Pablo začne konečne zbližovať s mladučkou študentkou a ona sa mu začne poddávať a vracať zmysel života, film značne stúpol na zaujímavosti a koniec tiež nič nepokazil, aj keď priznám sa, pár vecí mi tam bolo nejasných. Inak podľa môjho názoru ide o jeden z filmov, kde pred samotnou projekciou veľmi pomôže, ak si divák najprv prečíta knižnú predlohu. Hlavná myšlienka a dôvod prečo sa hlavný hrdina označil za boľševika mi bol síce jasný aj bez toho, ale v dejovej linke sa vyskytuje ešte plno ďalších situácií, ktoré sa vnímajú len ťažko alebo vôbec. Samotný film ich ozrejmuje iba málo a neucelene. 70/100 (31.05.2016)

Stále častější téma naší doby o lidech, kteří nežijí, přesto, nebo právě proto, že disponují všemi prostředky k radostné existenci, a tak je lehce očaruje svěžest mládí se všemi svými atributy, jimž kraluje žízeň po životě. Nic zde nevyznívá směšně, neboť otázka tělesnosti probublává až někde hluboko pod povrchem nerovného vztahu, který nám příběh nabízí. Vizuálně se staví na detailech dvou tváří - Pablovy lhostejné, symbolizující cynismus a flustraci - Mariiny dychtivé, oduševnělé a nevyzývavé, jako objektu hodného platonického zbožňování, které může být krásnější, ale i mnohem krutější, než další podoby lásky. Jímavě krásný hudební doprovod přihazuje další důvod, proč film stojí za to vidět. (18.05.2012)

Pozor !!! Nenechajte sa pomýliť názvom Slabosť bolševika. Nejde o žiadnu politickú drámu s úvahami o komunizme! "...ako každý pondelok ma duša tlačila priamo medzi nohami. Napadlo ma, že duša je vlastne tretie vajce" - zahlási asi 30- ročný bankový manažer, kedysi študent filozofie. Film, kde je hlavným hrdinom, je humornou kritikou spoločnosti, ktorá rýpe skoro do všetkého. Televízia je pre debilov, pracovné vzťahy sú založené na riťolezectve a podobne. To sa však zmení, keď duchaplný manažér narazí do auta neurotičky Sonsoles, ktorá ho oplzlo poníži. Zastrašuje ju telefonátmi, chce sa jej pomstiť, ale nakoniec sa zamiluje do jej 15- ročnej sestry Márie. Komédia sa postupne začína meniť na tragédiu. Za úlohu Márie sa stala Mária Valderde hereckým objavom roka. Film sa fakt vydaril. Je rovnako dobrý ako knižná predloha od Lorenza Silvu, ktorá nedávno vyšla v češtine (Bolševikova slabina. Garamond, Praha 2009). Je to vtipná aj hlboká výpoveď o egoizme a osamelosti. "Utrpenie je len sračka padnutá do piesku, z ktorej nič nevyrastie..." (20.08.2010)

Hnusný to chlap, Pablo Lopez. Ani náhodou jsem mu nefandila. Ne proto, že se zamiloval do teenagerky, ale proto, jak se choval k ostatním, hlavně ženám. Postupem času se v tom nerovném vztahu plácal, až mi ho bylo chvílemi líto. Když ho nakonec dostihla karma definitivně, bylo mi ho líto úplně. No řekněte sami, není to divný film :-) (02.04.2017)

Lolita po španělsku, z mého pohledu hned po několika stránkách nedotažená (ovšem "nedotaženou" erotiku jednoznačně kvituju!). Navrch příjemně konzervativní Bolševikova slabina nabízí ještě nejkouzelnější úsměv široko daleko. Jako ... ve vší vážnosti ... María Valverde by se měla normálně v zájmu lidstva naklonovat a podávat jako lék na depresi. :) (02.04.2013)