Jama a kyvadlo

Konečně jsem jednou viděl horor na motivy mého oblíbeného Edgara s Vincetem v hlavní roli, sice jsem čekal trochu čistrokrevnější Jámu a kyvadlo, ale to by taky mohl mít film jen 20 minut, proto neuškodilo pár motivů vypůjčených z ostatních slavných Poeových povídek. A Barbara Steele je fakt perfektně démonická. (26.11.2006)

Roger Corman, B-čková legenda hororu, talentovaný spisovateľ Richard Matheson a hrôzu naháňajúci majster Vincent Price sa pokúšajú o úspech v predošlej klasike Zánik domu Usherovcov. A to tak obdivuhodne, že Pit and the Pendulum predstihol svojho o rok staršieho brata a výraznou mierou sa môže označiť ako klasika. (27.05.2010)

Po Havranovi, který ve mě nechal hořkou pachuť v ústech, jsem obden zasedl k další Cormanovce. Velice pozitivní pocit získaný z tohoto vynikajícího hororu by se dal tedy označit jako z poloviny překvapivý, jelikož vše ostatní, až na zmiňovanou prvotní zkušenosti s tvůrci, dávalo naději pro nevšední hororový zážitek - ať už je to inspirace samotným tvůrcem žánru E.A.Poem, charismatickým, charakteristickým a obdivuhodným Vincentem Pricem a také dobou, v němž byl tento snímek vyroben, jelikož je to ideální čas pro hrůzostrašné příběhy, které ještě díkybohu postrádají digitální efekty, ale zároveň už mají svou technickou kvalitu. I to způsobilo, že téměř po celou dobu sledování jsem měl nepříjemný tlak na plicích ( i když si nechci připustit, že by to způsobil film, takže to svaluji na nezdravý posez :-)) a v rámci možností jsem se i trochu bál, komorní atmosféra tajemného paláce byla totiž vskutku děsivá. Škoda, že v závěru se vytratí strach z neznámého a celou závěrečnou pasáž bych si dovedl představit trochu, lépe řečeno úplně, jinak. I tak ale mohu počítat Jámu a kyvadlo mezi ty nejlepší horory co znám a k pěti nechybělo zas tak moc. (10.03.2006)

Další lichá obava. Nojo, pořád mám na paměti ten Prokletý palác:/ Nu, zatím až na onen povídkový triptych, velmi dobré. Posl. 20min. napínavé jak kšandy. Až jsem si říkal ve druhé pol. a začal jsem okolo toho býti poněkud zle rozvrkočen, kde je xakru ta jáma? A kyvadlo? Nebo alespoň jedno z toho, heh. To si tedy dali na čas. To vám povím. Ale za to to byl nervák, jak prase. Ohledně samotného zařízení...velmi divácky efektní je i v the Raven 2012, pokud vás to zajímá. Tam ovšem dokoná svou hrůznou kývající se, cestu. A jsem rád, že jsem to viděl ve dne a ne jak, Zánik domu Usherů. Ve kterémžto případě bylo naopak velmi prozíravé, si jej pustiti pozdě večer. Z Poeovky se nám tu opět stala až Shakespearovská tragédie, kosmických rozměrů. Jo, taky si někdy dovolím kousek té LovecraftovskoPoeovské theatrálnosti.;-) Tentokráte poukáži i na zajímavé music main theme. Corman/Matheson = POWERHOUSE. Sic! (03.03.2021)

Společně s filmem The Fall of the House of Usher/Zánik domu Usherů(1960) jednoznačně nejlepší Cormanovka. Je pravda, že z povídky Edgara Allana Poea si bere jen ústřední motiv ale jak už psal můj filmovej kolega darkrobyk, kdo četl ví, že tak tahle povídka se asi moc zfilmovat nedá. A tak to vzal Corman po svým. A já nemám slov. 5hvězd (17.01.2024)