Dracula (španělská verze)

Podívat se na španělskou verzi hned po Browningově zázraku je k nezaplacení. Nejlépe tak můžete docenit, jak je to stejné...a jak rozdílné. Hlavní nevýhodou této verze je přítomnost Španělů. A hlavní výhodou pak přítomnost Španělek. Skutečně, mužští herci jsou do jednoho špatní, někdo tu přirovnával Van Helsinga k Josefu Větrovcovi, mně přišel celou dobu jako Eugen Levy. Sám Dracula je asi největší problém, Villarías vypadá jako chlápek, co za obchodním centrem nabízí dětem sladkosti a láká je k sobě do auta, naprosto postrádá Lugosiho aristokratický šarm a nebezpečnou divokou zvířecí podstatu. Naopak ženy tu oproti Browningově verzi jsou mimořádně hezké, Lucía má stejně jako Lucy minimum prostoru, ale je neskonale hezčí, o živočišné Evě (kdoví proč ne Míně, že si Španělé změnili Johna na Juana, to beru, ale Mínu na Evu...?) Lupitě Tovarové ani nemluvím. Nevím, o kolik je tato verze proti té Browningově akčnější, přijde mi podobně statická, ale vůbec to není na škodu. Je maličko slabší, je to doslova klon - a přesto jeden z nejlepších filmů o Draculovi vůbec. Takhle totiž vznikají legendy. (26.06.2013)

Tuhle španělskou verzi jsem viděl ve španělštině s portugalskými titulky, takže jsem se spoléhal hlavně na to, že scénář byl zhruba stejný jako u anglické verze. ___ No v podstatě jediným problémem tohoto snímku je mužská část hereckého osazenstva. Drákula (Carlos Villarias) - naprosto nevýrazný a nepřesvědčivý. Viděl jsem v něm pouze hodně laciný pokus o napodobení Lugosiho (škoda, že Drákulu nehrál někdo, kdo by si to hrál víc po svým), Juan Harker (Barry Norton) - vypadal jako přerostlé dítě, no a zbytek herců - zoufale nevýrazný. Ten, co hrál Renfielda se teda trochu snažil, ale jinak nic moc. Naopak španělky jsou daleko větší kočky než ty dvě blondýny z Browningový verze. A Lupita Tovar byla navíc v roli Evy (Miny) daleko výraznější než Helen Chandlerová. ___ Co mě taky hodně bavilo bylo to, že jednotlivé scény, i když až na výjimky byly skoro stejné jako u Browninga, tak se mi zdály trochu pomalejší. Někdy byly větší mezery mezi jednotlivými větami a to dalo mnohem víc vyniknout tomu, že tam nebyla žádný hudba a vytvořilo to takovou napjatější a dusnější atmosféru. ___ No myslím si, že kdyby se natočila jen jedna anglická verze, kterou by režíroval George Melford a obsadil do ní herce z anglické verze a herečky ze španělské verze, vznikl by nezapomenutelný horor, který by do svého stínu uvrhl i takové klasiky jako Frankensteinovu nevěstu nebo Neviditelného muže. (26.09.2009)

Štúdiu Universal sa tento experiment ( americká aj španielská verzia sa natáčali zároveň ) vydaril. Vydarené sú obe verzie, no táto trpí absenciou Belu Lugosiho a svižnejším dejom, čo možno spôsobilo navŕšenie minutáže o dobrú polhodinu. Atmosféra ale ostáva zachovaná a to je určite to najdôležitejšie. (15.05.2013)

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti. (11.12.2004)

Smutný príklad toho ako jeden zlý herec môže filmu zatvoriť dvere do siene slávy. Carlos Villarias je totiž najtrápnejší Dracula,ktorého som videl - a to počítam aj Leslie Nielsena a Richarda Roxburgha vo Van Helsingovi. Škoda. Oproti svojmu predobrazu totiž ide o skutočne lepší film. Tá polhodinka navyše prospela deju aj atmosfére, to čo bolo super predtým ostalo aj tu a problematické miesta sa vylepšili. Browningov Dracula je pre mňa síce suverénne najslabším kúskom z legendárnej Universalovskej osmičky, no má jeden klad, ktorý prebíja všetko ostatné. A tým je samozrejme Bela Lugosi. A ten tu chýba. Mimoriadne zaujímavý projekt, ktorému chýbalo málo, aby svojmu vzoru prevzal miesto nesmrteľnej klasiky. 8/10 (21.03.2018)