Nejmladší z rodu Hamrů

Kladné zprávy: Satoranský je bezpochyby profesionál, jakých se nám zrodilo málo. Role Šulcové, Havelkové, Moučky a jiných je prostě koncert. Vykreslení osidlování pohraničí, zakládání družstev násilím, stranického přesvědčení o Pravdě? je zobrazeno reálně. Zdeněk Liška opět odvedl velice profesionální práci...kdy už vyjde kolekce CD???? Nino Rotta má několik kolekcí, proč ne náš Liška? Záporné zprávy: Dietl, ač velký profík, tu několikrát selhává, děj se vymyká logice. Sokolovský tu režijně selhává každých deset minut ale od něj jsem zvyklý. Je to neskutečně hloupá komunisticko-zemědělská romantická agitka ale s tím jsem počítal. Herecké výkony zejména Hynkové a ostatních vedlejších rolí stojí za hovno. Zdravení Dobrý den, tak známé s Odysey, mezi lidmi, kteří spolu souloží mě tahalo za uši celý seriál. Význam: Seriál zobrazuje, byť tendenčně pravdu o ukradení majetku českým sedlákům. O ztrátě vztahu k půdě a domovu, o ztrátě tradic, které zahubili komunisté. O tom, že do kolchozu i strany se hnali pouze bezcharakterní tupci, velice neúspěšní, žebráci bez páteře, polí a kriminální psychopatické živly s tzv. partyzánskou minulostí. (Vala-Hubert). Je také o příběhu záhumenek a svědčí o tom, že co strana řídila, řídila polovičatě, nebo vůbec. Nakonec násilím stejně Pravdu vždy měla. Jedinými sympatickými postavami seriálu byl můj oblíbený Česťa Řanda: "Voni uvidí co je to hospodařit, sedlák musí myslet mnoho let dopředu". Nebo Bohuš Záhorský, profesor na zemědělce, který jako jeden z mála ví, že i půda potřebuje vědu, jinak se to posere. (21.01.2012)

Kdo by neznal Jendu Hamra, toho čestného, charakterního občana z Horní dolní, jak ke štěstí a lásce přišel... Pravda a láska a poctivá budovatelská práce zvítězí...Pamatuji si ten jeho společenský posun, když jako milující syn jezdil domů... nejdřív vlakem, pak spartakem, pak škodovkou a nakonec ŽIGULEM.... (02.10.2004)

Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% (15.01.2014)

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. (21.12.2008)

Takovýchto vzorových družstev bylo v celém Československu jako šafránu a pracovní jednotka po sloučení družstev do větších celků se na prahu 60. let pohybovala kolem 10–15 Kčs, o 25 Kčs si mohli mnozí družstevníci nechat jen zdát. Počátek 50. let a následná druhá vlna kolektivizace v jejich druhé polovině je v seriálu vykreslena do značné míry nekonfliktně, neboť se opomíjejí některé důležité momenty, které byly pro zdárný průběh združstevnění vesnice klíčové: předně to byl neustálý nátlak činovníků z ONV a MNV na drobné rolníky, aby do JZD vstoupili, dále to byly také neúměrně vysoké povinné dodávky, které museli drobní zemědělci státu odvádět, družstevníci je měli totiž daleko nižší. Nebylo výjimkou, že rolníkům byla úroda často zabavována, pokud neměli dodávky splněny, takže mnozí z nich se ocitli na pokraji bídy, a navíc jim byly vyměřeny ještě vysoké pokuty (v řádech desetitisíců korun, což při průměrné mzdě kolem 1000 Kčs na počátku 50. let nebyl taky žádný med). Při scelování pozemků dostávali rolníci náhradou půdu o nižší bonitě a na špatně přístupných místech, takže bez mechanizace ji nebyli schopni ani řádně obdělávat. Když už jsme u té mechanizace, pokud měli střední či větší rolníci nějaké stroje, byly jim bez náhrady už na začátku 50. let zabaveny pro potřeby nově vznikajících strojních a traktorových stanic (STS). Protože se do družstev nikdo nehrnul a MNV disponovaly půdou z poválečné revize pozemkové reformy, kterou neměl kdo obhospodařovat, přidělovaly ji drobným zemědělcům do tzv. nuceného pachtu, takže zemědělcům vzrostla výměra půdy, a zvýšily se jim tedy i povinné dodávky, které byly pro mnohé z nich opět decimační. Pokud chtěl zemědělec darovat půdu státu, nebyla tato nabídka začasté přijímána a bylo mu doporučeno, aby s ní vstoupil do družstva – ta se totiž po celá 50. a ještě i v první polovině let 60. potýkala s naprostým nedostatkem pracovních sil, a to zejména z řad mladých lidí. Není proto divu, že nakonec mnozí rezignovali a do JZD vstoupili. O kulacích a jejich vysídlování se taky mnoho nedozvíme, a pokud je přece jen poukázáno v seriálu na některé stinné stránky kolektivizace, jedná se vždy o selhání či chybu jedince, nikoliv systému jako takového. Odhlédnu-li od výše řečeného, nemá seriál s historickou skutečností příliš společného, ale dějiny píší vítězové, takže se není příliš čemu divit. Nicméně řemeslně je seriál zvládnut dobře, pan Dietl psát uměl, ne nadarmo si získal přezdívku Jirásek socialismu, protože se dovedl rozmáchnout k velkým historickým freskám. I proto mé celkové hodnocení je víceméně shovívavé, hodnotím fikční svět, který vytvořil, nikoliv překreslenou historickou realitu, kterou se snažil divákům indoktrinovat. (13.07.2017)