Sňatky z rozumu

Ona: Milosrdenství Boží je nekonečné... On: Babské tlachy! Krásně odvyprávěný, a jakkoli se to při současném boomu kvalitních seriálů (jako 1864, který stejné období nahlíží z jiné perspektivy) může zdát neuvěřitelné, i po 50 letech syrově, realisticky vyznívající seriál se skvělými dialogy. Mrazivě neromantické 19. století plné přetvářky, diskriminace, špíny a pastí sešněrované "morálky". Ano, je to ošklivé, když se děvče vdá, ale ono to jinak nejde a časem si zvykne... Nikdo se přeci nevdává z lásky, to je jen taková vymyšlenost. (24.01.2021)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Důkaz, že ani malost televize a omezené finanční krytí nemůže snížit úroveň kvality na dobře udělaném seriálu. Svělý a mnohovrstnatý příběh, prvotřídní herecké obsazení, kvalitně napsaný scénář a pečlivá režie dělají ze Sňatků z rozumu opravdovou *****podívanou, jenž náročnějšího diváka lačnícího po kvalitě dokáže uspokojit i po více jak 40ti letech od premiéry. (23.03.2010)

Postupně si snažím doplňovat i mé seriálové vzdělání a řada přišla na klasické československé televizní seriály naší historie. Dalším v pořadí byly Sňatky z rozumu. Předlohu od Vladimíra Neffa jsem nečetl a nejsem zatížen srovnáváním. Seriál je kronikou dvou podnikavých kupeckých rodů a provází je obdobím národního obrození mezi lety 1859 a 1881. Zvolené období pro mě bylo plusem, protože z hodin dějepisu si o národním obrození člověk pamatuje možná několik jmen a pár dat. Nejlépe se učí a pamatuje prostřednictvím příběhů a emocí (moderně storytelling :-)). To se Sňatkům z rozumu daří náramně. Sice měly pozvolný rozjezd, kdy nás první díl moc nebavil, ale poté se to rozjelo. Jak jsme se seznámili s dobře napsanými postavami a trochu je poznali, vždy jsme se těšili na jejich další příběhy a vývoj. Seriál je založený na výtečných hereckých výkonech a perfektních dialozích. Prakticky celý se odehrává v interiérech, což vůbec ničemu nevadí. Řemeslně nelze nic vytýkat. Jedinou výtkou zůstává postava vypravěče a jeho mnohdy násilné vstupy, kdy to musí divákovi naservírovat až pod nos. To by se dalo také zvládnout jinak a méně rušivě. Dávám čtyři hvězdy a někdy v budoucnu se určitě podívám i na pokračování – Zlou krev. (08.11.2022)

Takřka neuvěřitelně geniální věc po všech stránkách. Celé jsem to viděl hodně dávno a při reprízách vždycky jen kus, co jsem náhodou natrefil. Letos (2017) jsem se ale začal znovu dívat naplno a je to skutečně mistrovské dílo. Herecká sestava, scénář, všechno dokonalé. Vystižení člověka jako jednotlivce i jako příslušníka své skupiny, tendence vřící Evropou i českou kotlinou 60. a 70. let 19. století. Ty hovory v Paříži odhalující nicotnost francouzského veřejného života, který projde zakrátko stejnou zkouškou (a stejně neúspěšně) jako předtím Rakousko, ty hovory u Bornů na téma zisk z toho něco vyrábět vs. zisk ze spekulací, to všechno je tak skvěle aktuální i po 150 letech, že bych slzel. Spolu s F. L. Věkem a Byl jednou jeden dům svatá trojice českých seriálů. "Maminko, to nebyla obyčejná nevěra, on byl básník... Je vnitřně rozerván." (29.01.2017)