Réžia:
Libuše KoutnáScenár:
Helena SýkorováKamera:
Antonín KovácsHudba:
Jaromír KlempířHrajú:
Pavel Trávníček, Petr Haničinec, Hana Maciuchová, Lubomír Lipský st., Uršula Kluková, Jitka Molavcová, Jana Paulová, Lenka Termerová, Lubomír Kostelka, Jiří CimickýObsahy(1)
Pohádka podle H. Ch. Andersena "Pasáček vepřů" vypráví o namyšlené princezně (H. Maciuchová), která si neviděla ani na špičku nosu… Pravá růže jí byla příliš obyčejná, nad opravdovým slavíkem ohrnovala nos, a tak pohrdla i zásnubními dary prince Kristiána (P. Trávníček), jenž se zamiloval do jejího obrazu. Ne nadarmo mu jeho přítel tvrdil, že krása není všechno. Prince odmítne, protože má ráda brokátové růže a perleťové slavíky. Ten se ale rozhodne, že ji políbí za každou cenu! A tak se na zámek vrátí převlečený za pasáčka vepřů… (Česká televize)
(viac)Recenzie (23)
Televizní studiová pohádka dokazující, že i za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Ve známém příběhu o potrestané pýše se tu sešlo pár známých hereckých osobností - jak v hlavních, tak i v epizodních rolích. I když to s princeznou tentokrát nedopadlo dobře, tak vnučce, se kterou jsem se na pohádku dívala se to líbilo a to je co říct, protože mezi její favority patří momentálně Minimojové. ()
Veselá pohádka s pár písničkama, Maciuchovou jako císařskou pyšnou princeznou a Trávníčkem jako princem a pasáčkem vepřů. Bohužel konec pohádky je pravou kudlou do zad, tak trapně poobědové pohádky nekončívají. Celou dobu jsem čekal na přerod pyšné princezny a nakonec nic. A je to velká škoda, protože jinak je to skutečně hezká a příjemná pohádka s dobře obsazenými hlavními hrdiny. ()
Samozřejmě mám nejradši pohádky, kde se na konci on a ona vezmou, když před tím zachraňoval on ji, případně ona jeho. Ale na tuhle pohádku koukám především kvůli Haně Maciuchové a jejímu babinci. Ona má tak skvělý mimický rejstřík, že je to vyloženě pošušňáníčko uvařit si kafe a na chvíli vytuhnout pohledem na její umění. Dvorní dámy skvěle vyvažují děj svými skopičárnami, jinak by se divák nudil, protože, co si budeme povídat, zápletka nic moc a navíc chorobně známá. Obsazení je vůbec fajnové, jako první se na obrazovce objeví Haničinec a to jen vzdychám, jaká je škoda, že tahle herecká garda už mezi námi není a co všechno uměla. A pozor - Pavel Trávníček tu ještě celkem nepřehrává a drží se statečně! Myslím, že scénáristce Heleně Sýkorové se povedl pěkný, živý kousek pod skvělým vedením paní Koutné, takže, nemůžete-li své dítko donutit ke čtení Andersena, posaďte je k této pohádce. Někomu se zalíbí vepříci, jinému pusinkování, dalšímu zas kouzelná konvička... ()
Vévoda z Lochnesky hahaha. To jsem netušil, že pan Andersen umí udělat j legraci. Nebo přinejmenším alespoň scénárista. Jinak je to od zmíněného autora pro mne překvapení. Já se jím se neprokousal ani v dětství, ani v mládí a nyní to již ani nezkouším. Prostě se mi jeho pohádky nelíbí. Tohle ovšem byla výjimka. ()
To je učiněná katastrofa pro mocné císařství, když se ztratí brýle, protože z celé říše je gramotný zřejmě jen císař a nikdo ze sloužících mu ten tajný stostránkový list nemůže přečíst. Perličkou všeho je přerostlé dítě, dcera, která už má roky na vdávání, vesele odpálkovává jednoho prince za druhým a pak je schopná se prodat tomu nejposlednějšímu žebrákovi za hračku z pouti. To by to Pavlík Trávníček teda vyfásl. Lov bude pro něj jistě lepší krácení času, než se najde ta pravá. :-) ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Kostky, se kterými si princezna (Hana Maciuchová) hraje se svými dvorními dámami, mají šestky ze všech stran. (Nick321)
- Ústřední melodie, která se v pohádce objeví v několika variacích, je verzí lidové písničky Sedí muška na stěně, kterou ve filmu Vladimíra Slavínského Dva týdny štěstí (1940) zpívají Adina Mandlová a Jaroslav Marvan. (honajz)
Reklama