Samaritánka

Vždy, když mám vidět další z Kim Ki-dukových filmů, říkám si, že už mě nemůže nic překvapit. Vždy se mýlím..a jsem tomu rád. :) Tentokrát jsem ovšem tak překvapen nebyl. Ano, pár surových záběrů, které režisér v žádném případě nevyužívá samoúčelně, vás dostane, ale ve srovnání s jinými jeho filmy není Samaria tolik šokující a překvapivá. I přesto ovšem značným způsobem vyčnívá nad běžnou americkou produkci. (15.09.2006)

Poměrně příjemné překvapení. Ze začátku zaujme, s jakou naivitou režisér rozvíjí svůj příběh, v emocionální rovině asijatské mentality, kterou nikdy úplně nepochopím. Od episody "Sonáta" pak Kim Ki-Duk přichází s poetickým vyprávěním, které ústí v to nejlepší možné zakončení. Po Ostrovu bych tak zajímavou záležitost nečekal. (31.07.2006)

Narozdíl od tématicky příbuzného Drsňáka ve mně Samaria nevzbudila větší dávku emocí. Působila na mne krapet odtažitě, nic mě nenutilo, abych intenzívněji prožíval osudy hrdinů. Prvek odcizení a zoufalství je ve filmu obzvláště silný. V druhé polovině mi snímek vzdáleně evokoval Sympathy for Mr. Vengeance. O tradiční ingredience Ki-dukových příběhů, poetiku (v tomto případě už ne bezeslovnou), brutalitu a krásnou hudbu, v Samarii nepřijdeme. Poprvé musím Ki-dukovi udělit jiné než pětihvězdičkové hodnocení. 7/10 (30.01.2006)

Samaria je na KiDuka obzvlášť ukecaným filmom. Čo sa týka jej myšlienkového pozadia, dá sa chápať rôzne. Je tu maloletá prostitútka, ktorá svoju činnosť vykonáva nielen pre peniaze, ale i preto, že jej zákazníkom prináša pocit štastia, ktorý tak chýba ich každodenným životom. Konanie jej "menežérky" zas ako cestu k pochopeniu životného štýlu a motivácie mŕtvej kamarátky. Naopokon môžme sledovať čo urobí s otcom ,ak si ako zlaté teľa postaví na oltár kresťanskú morálku bez toho aby sa snažil pochopiť svoju dcéru. Samaria je výborný film výborného filmára. 10/10 (18.11.2005)

Až do teď jsem si myslel, že jsou jen dva způsoby, jak lze vychovávat děti. První je takzvaný americký způsob výchovy - když dítě něco provede, vy si s ním sednete a během tří hodin mu vysvětlíte, že má sice svá práva, ale má i své povinnosti, že by Bůh nechtěl, aby to příště dělal (jinak skončí v pekle, a vy tam s ním nebudete, že jo…) že je to zlé a po všem si zajdete na skvělou rodinnou večeři do Mekáče a pak šup šup se pomodlit do kostela. Pak jsem znal druhý, takzvaný český způsob výchovy - když dítě něco provede, začnete na něj řvát a pokud to nepomůže, dáte mu pár výchovných. A tenhle film mě naučil, že existuje i třetí, takzvaný - korejský způsob výchovy - dítě něco provede, ale vy místo toho, abyste mu něco řekli nebo něco udělali, ho budete jen sledovat při tom, jak to dělá a pak potrestáte ty, s kterými to vaše dítě dělá, no není tohle přímo genitální? _______ Upřímně, na tenhle film jsem jednou narazil v diskuzi, kdy ho někdo, už nevím kdo, doporučoval. Když jsem si přečetl obsah, tak jsem si myslel, že to vypadá zajímavě a ani mi nedošlo, že to je od TOHO Ki-duk Kima! Tak jsem si film pustil a první půlhodina se mi líbila. I když tam bylo hodně otázek (nebýt obsahu tak ani nevím, proč se vlastně ta jedna rozhodla šlapat) tak mi to nevadilo. Druhá půlka byla o poznání nudnější, ale pořád to mělo jakýsi smysl (holka se viní za smrt kamarádky a tím, že bude spát s těmi, co jí dali peníze a vrátí jim je, se vykoupí) sice divný, ale alespoň jakýsi smysl tam byl. Ale v poslední části jde film totálně do… ani nechci říkat čeho, ještě by mě tady zcenzurovali. Posledních deset minut jsem vyloženě trpěl a měl jsem sto chutí použít magické tlačítko "posunout vpřed". Neudělal jsem to a docela toho lituju. Takže za mě je Samaria filmem, který mě dost zklamal. Jak se koukám kolem sebe, tak nejsem jediný, jen by mě zajímalo, kolik by to mělo procent a v jaké barvě by tento film skončil, kdyby to nenatočil TEN Ki-duk Kim?! (Podle komentářů některých jedinců to vypadá, že i oni si nechtějí přiznat, že jejich oblíbenec může mít na svědomí něco takového). 40 % a to jsem hodně, hodně mírný (a za tu první půlhodinu). (20.07.2011)