Nenávisť

Horší než kterýkoliv z původních japonských Ju-On dílů. Na tento remake prvního celovečeráku Ju-On: The Grudge (bere samozřejmě i z jiných dílů, ale z tohoto čerpá nejvíce a je annoncován jako jeho remake) jsem se hodně těšil. Proč by se mi stejně, jako v případě The Ring, nemohl líbit remake více než originál? Důvodů, proč se tak nestalo, je několik. Zkrácené lekačky a upravené stěžejní scény. To mně několikrát pěkně nakrklo. Ženská jede výtahem, pak se lekne, zaleze do postele a hned je pod peřinou Kayako atd. Žádné dlouhé napínání, mrazivé čekání na úder paní domácí. Navíc je většina napodobovaných scén horších než u originálu. Vyjímkou je možná jen utržená čelist. Ta scéna se mi líbila více než u prvního TV dílu. Prkenní američtí herci. Gellarka mě zase nepřesvědčila, že je více než podprůměrnou herečkou. Nemluvě o tom, že neumí moc hrát vyděšenou k smrti. Korunu tomu nasazuje pan Raimi, jenž tu roli dostal zřejmě jen z protekce od tatínka. Jak on se tváří, když se k němu plazí Kayako, to je opravdu "hrůza". V házení vyděšených obličejů jsou Asiati jasně nedostižní. Atmosféra. Nemůžu si pomoci, ale film nemá tak nechutně děsivou, depresivní a bezvýchodnou atmosféru jako japonské díly. Po celý film jsem se snad ani jednou nelekl, o husí kůži ani nemluvě. Možná tomu napomohlo i přehnané trhání pohybů Kayako. Nepřišla mi prostě tak děsivá. Na druhou stranu je film mrazivější než většina současné americké produkce. Přílišné vysvětlování a polopatičnost. To je u každého individuální, ale mně více sedí, když film spíše naznačuje a nechává mi prostor pro vlastní představivost. Tak to by snad bylo vše, co bych filmu vytknul. Z mých předešlých slov to vypadá, že se mi The Grudge nelíbil. Líbil, ale japonské díly mi připadají lepší a atmosféričtější. Rozhodně však The Grudge patří mezi to nejlepší, co v rámci horrorového žánru přišlo poslední rok z USA do našich kin. Kdybych film srovnával s japonskými díly, tak by ode mně měl 6/10. Ve srovnání s americkým standardem 8/10. Takže mi vychází 7/10. Ale jelikož první TV Ju-On a Ju-On: The Grudge 2 u mně mají 4 hvězdy a považuji je za podařenější, tak remaku musím dát hvězdy tři. (07.09.2005)

Koukám, že se amíci hned chytili japonské předlohy, neotáleli a hned to natočili. Místami dobrý, jindy zase tak trošku průměrnější horor, který vás nechce lekat v žádných chvílích, ale jen děsit v druhé části filmu. Škoda jen, že si ve filmu Bill Pulman nezahrál trošku déle, i když po první minutě filmu jsem si myslel, že tam bude hrát asi jako Steven Seagal v Boeingu 747 v ohrožení. Film, který měl určitě navíc, ale třeba pokračování zvládnou lépe. Jinak Sarah Michelle docela dobře přibrala, no .... zas tak moc ne, ale přeci (( :: (27.11.2005)

Už jsem z těch Kruhů, Očí a jím podobných hororů docela unavený. Už se ani není čeho bát. Původní japonskou Nenávist jsem ještě neviděl (mám to v plánu tento měsíc), takže nemohu přímo srovnávat, ale americká verze je plná děr a nelogičností. Musím se přiznat, že jsem nad tím začal přemýšlet až po skončení filmu, během sledování mi to bylo pro velice dobrou atmosféru a lekačky šuma fuk. K plusu ještě musím přičíst časové zpřeházení jednotlivých scén. Dodalo to filmu na atraktivnosti. To ale nemohu říct o Sarah Michelle Gellar, která se herecky vůbec neumí bát, což je vzhledem k žánru filmu (a hlavní roli) dost průser. Ještě se musím přiznat, že ač jsem sebou při sledování pořádně škubl jen jednou a po filmu jsem usnul jako nemluvně, tak jsem se kolem třetí ráno asi 5x leknutím probudil a nemohl se zbavit některých výjevů z filmu. 3 a 1/2* (03.05.2005)

Horor, nad ktorým neradno premýšľať, ktorý treba iba poriadne precítiť. Potme, osamote, na kvalitných slúchadlách zážitok, na ktorý dlho nezabudnem. Dejovo ani zďaleka tak prepracovaný ako Kruh (postavy nula bodov, odhalenie zrodu kliatby druhoradé), no skvelo fungujúcim napätím narvaný do prasknutia. Až si medzi jednotlivými sekvenciami nestíhate vydýchnuť. Polovicu atraktivity filmu robí zvuk, druhú polovicu kamera a strih. Pri väčšine filmov aj tohto žánru by mi to nestačilo, no tentoraz som spokojný. Brilantný audiovizuálny nonsens. (19.02.2005)

Keď si odmyslím, že je z 80% presnou recykláciou Ju-on: The Grudge, je to skutočne efektný a pôsobivý horor. Tá atmosféra! Pri niektorých scénach sa ani nedivím, že si remake pod svoje producentské krídla vzal samotný Rami. Lenže. Lenže s vyšším rozpočtom automaticky nestúpa kvalita, to, čo bolo v prvom Šimizuovom remaku trochu slabšie, tu pôsobí pomaly smiešne (štverajúca sa Woman in white + jedna Tošiova scéna - a to ho mám tak rád!), no čiastočne to zachraňuje hudba, ale na "originál" (ktorý je remakom remaku remaku... tie Šimizuove remaky sú do seba tak neskutočne zamotané, že už nikto nevie, čo je vlastne pôvodné a čo remake) to nemá ani s lepším obsadení a efektami, ktorým sa darí jediné - účinne ma presvedčiť, že to nie je iba scenár cez kopirák, ale niečo viac. Bohužiaľ mi to akosi nestačilo, a je vidno, že pri týchto filmoch sa skutočne dá odporúčať pozeranie jedine po polnoci, inak sa 50% efektu vytráca. A to je škoda. 70% P.S.: Šimizu sa trošku krotil, a tak v tomto remaku zomrie "len" 13 ľudí. (30.01.2014)