Medveď

Pro mne bezkonkurenčně nejlepší film natočený o zvířatech s hlavním hereckým obsazením - se zvířaty. Nádherný, dojemný a poučný příběh o přátelství medvíděte a dospělého samce, které v přírodě neuvidíme, protože dospělí samci většinou mláďata zabíjejí. Ve filmu není nouze o akci a dobrodružství a popravdě fandila jsem medvědům a ne těm lovcům ;-) (04.08.2011)

Nemám ráda filmy s dětmi nebo zvířaty ( nebo s dětmi A zvířaty), protože to je ať už úmyslný nebo neúmyslný zkrátka nátlak na diváka, zvlášť - a to je téměř pravidlo- když se jedněm nebo druhým ubližuje. Jenže tenhle film je tak strašně milý, že jsem se tomu úplně poddala a nechala se dobrovolně emocionálně ždímat od začátku do konce. (27.03.2004)

Tenhle film nemá být žádnou dokumentární sondou do života medvědů. Oba medvědi v něm fungují jako čistokrevní herci, u kterých chování nevychází z jejich zvířecí podstaty, nýbrž ze scénáře. Nicméně film ani v nejmenším nepůsobí strojeně (jako spousty jeho zvířecích kolegů). Opravdu mi vadil jen medvědí "dabing" (hlavně Youkův), který z logických důvodů musel s většinou zvuků vznikat v postsynchronu. Viděl jsem totiž film o filmu a dost možná i díky němu má film hodnocení, jaké má. Že během natáčení nebyl nikdo roztrhán, napaden, ubodán, utopen, považuji po jeho zhlédnutí za malý zázrak. Annaud tady sice předvádí svůj typický styl a definitivně stvrzuje roli nekorunovaného krále filmových slunce západů, ale k tomuhle příběhu o medvědím přátelství mi to vůbec nevadilo. Svého animovaného disneyovského kolegu navíc poráží tak o dvě tlapy. (01.10.2006)

V specifickém žánru filmů o zvířatech s velmi častou snahou o jejich násilnou antropomorfizaci zplošťující a znevěrohodňující jak látku, tak téma, se čas od času objeví pozoruhodné výjimky. V Annaudově případu lze podle mého názoru mluvit o až (prae) ekologickém filmu, který na první pohled hladovou, nenasytnou šelmu, schopnou zhltnout vše, co se nachází v jejím dosahu, představuje jako bytost schopnou nadhledu a přesahu, tedy vlastností považovaných za lidské unikátní specifikum. Film přitom neulpívá na povrchu a vazba obou medvědů k lovcům, kteří usilují o jejich životy a kožešiny, přerůstá do všelidského symbolu vztahu člověka a živé přírody, z níž se současně i vymanil, i vlastně k ní ještě více připoutal. Dialog, který není dialogem, i jeho takřka pacifistické vyústění, rámované labužnickou kamerou, která si vychutnává krásu severoemerické přírody (nejspíše Skalistých hor), dotváří film-symfonii, v níž se vynikající herecké výkony jak medvědích, tak lidských herců vzájemně proplétají do nadčasové syntézy poučené idyly, která se vědomě nechce vyvázat ze světa, který ji obklopuje. MEDVĚDI jsou dílem, které opakovaně upoutává naši pozornost závažností hloubky i míry přesahu poselství, které přinášejí svým divákům. . (25.08.2007)

Napínavý souboj dvou medvědů s jejich lovci, na kterém jsou nejvíc udivující medvědí herecké výkony (nehledě na počet medvědů a jejich trenérů). Inu, Francouzi vždycky uměli "zvířecí" dokumenty. Je člověk sám součástí přírody, anebo s ní nikdy nemůže koexistovat? A jaký je rozdíl mezi člověkem zabíjejícím medvěda a medvědem zabíjejícím třeba koně? Kdo to dělá pro přežití, kdo pro zábavu a kdo ze zlosti? Máme důvod litovat roztomilého medvíděte rozsápaného hladovou kočkovitou šelmou? Nebo je správné brát to jako přirozenou součást potravinového řetězce? Těžko hledat jasné odpovědi, nicméně podobně nadějný závěr jako má Medvěd přináší život jen velmi zřídka. 80% Zajímavé komentáře: berg.12, genetique, Decker, Jordan (01.11.2005)