Prekliatie bohov

Směsice Japonského Casshern, Francouzského Fifth Element, Hvězdné brány a Blade Runnera, vše zabalené do úhledného líbivého hávu, opředeno nepříliš povedeným příběhem. Počítačově vymodelovaná kontrastní okolí i postavy, zajímavý svět a mystické prostředí. Na druhou stranu příběh, který je matoucí a postrádá širší spojitost, konečný děj vyzní dost lacině a jednoduše, a i kvůli tomu je největší slabinou filmu. Dobré sci-fi, které ztrácí mnoho díky občasné horší animaci a roztržitosti příběhu, což je ohromná škoda, začátek se mi opravdu líbil. 60 % (02.12.2009)

Film s atmosférou a tajomstvom. Tajomstvom, ktoré je odhalené len čiastočne a necháva priestor divákovej fantázii. Atmosférou, ukazujúcou, čo sa môže stať s civilizáciou jej korporatívnym zumelohmotnením. Príbeh je síce netypický, ale nanešťastie tak spasiteľsky jednoduchučký, že ledva, ledva zvláda stodva minútovú dĺžku. Ešteže je tu zaujímavé výtvarno, kedy je načo pozerať a najmä eiffelovský záver, krásne odkazujúci k maľbám belgického surrealistu Reného Magritta. (21.03.2005)

Comicsovou předlohu neznám. Vizuální podoba mi nepřišla nijak úžasná, byl bych radši, kdyby se tvůrci tolik nerozmachovali, když jim na to rozpočet nestačil. Už vůbec jsem nechápal, proč jsou některé postavy animované (docela mi to vadilo). Celkový chlad a odlidštěnost mohl být záměrem, takže to nekritizuji. Immortel je hodně náročný na sledování, divák nedostane nic zdarma. I tak se mi na něm něco dost líbilo, i když nedokážu přesně formulovat co. (22.02.2006)

Tohle je, věřím, pro někoho naprostý a nezničitelný kult. Tak to taky mělo být. Já jsem si dřív, než tento film vznikl pořídil celou trilogii v originální komiksové podobě a ani tak mě to natolik nezaujalo jako jiné příběhy nakreslené na lesklém papíře. Režisérské stolice se chopil tvůrce celého díla, samotný Enki Bilal a pokusil se o takový celoevropský produkt, který rozhodně zaujme svým zvláštně pojatým zpracováním. Jenže mě rozhodně nezaujal. Jediné co tam opravdu stojí za pozornost je totiž muzika. Kdo jiný se jí mohl chopit než vítězné růže z Islanda, tedy v překladu Sigur Rós a ta muzika tomu dodává okamžitě jiný rozměr. Bez ní by to byla břečka, která by neměla hlavu ani patu. Teď je to film, co nemá hlavu ani patu, ale přesto má plno tolik silných scén, protože ta muzika je prostě geniální. Ve filmech by jí mělo být více, protože dokáže zaujmout diváka a to film v dnešní době každopádně potřebuje a hudba tomu hodně dopomáhá. Takže to byl ten jediný, opravdu dobrý tah od Enki Bilala. Jinak si jeho projekt měl šetřit a plánovat ještě nějaký ten rok dopředu, protože to nemělo žádný význam. Teda až na to, že Sigur Rós natočili další várku muziky z naprosto jiné dimenze, než ve které žijeme my. (28.01.2006)

Enki Bilal je vskutku internacionální. Narozen v Bělehradě, otec z Hercegoviny(Jugoslávie) a matka od Karlových Varů( Československo) a od roku 1961 žije ve Francii. Navíc je i autorem předloh(y). Takže Enki Bilal vyda za 2 hvězdičky. Thomas Kretschmann jako Nikopol a Linda Hardy jako Jill za další. Atmosfera za další hvězdu. (03.03.2009)