Zánik domu Usherovcov

Naprosto fantastická věc, která mě asi přinutí změnit žebříček mých nejoblíbenějších filmů. Těšil jsem se na tento film, ale výsledek předčil moje očekávání... důkaz toho, že v jednoduchosti je síla... vše je podřízeno celku... nemá ani cenu rozebírat herecké výkony, jsou skvělé... a hořící dům na závěr...Bomba!!! (15.08.2007)

Když famózní svým charismatem ostatní o dvě hlavy převyšující Vincent Price přibouchl víko rakve s probouzející se Madeline, uvědomil jsem si, že takhle by měl správně vypadat horor. Když pak vidíte nějakou tu dnešní chujovinu (za všechny např. Pach krve), nemusí se člověku udělat dobře od žaludku.____ Mrazivá atmosféra, která se po příchodu Philipa Winthropa postupně z domu Usherů dostane až za vámi do vašeho pokoje, pasující hudba a hlavně výborné herecké výkony celé čtyřky (!) herců - to všechno bude ode dneška právem patřit do mé top dvacítky. (12.08.2008)

Série filmů inspirovaných dílem E.A.Poa ( a také H.P.Lovecrafta) patří mezi Cormanovy nejlepší filmy. A Zánik domu Usherů stojí na špičce po všech stránkách. Atmosféra černých ( gotických) románů prolíná celým filmem. Člověku se ani nechce věřit, že Corman se narodil v USA a ne v Británii, zemi mýtů a pověr, kde každý druhý dům hrdě vlastní ducha či strašidlo. Mlha, močál, starý dům, vše prostupující hniloba a postupná zkáza. Pochmurnosti přidávají temné barvy v kontrastu s rudou. Interiér domu připomíná starý hrad s pustými chodbami, tajnými dveřmi, pavučinami, sklepeními. Obří třešní na dortu je brilantní herectví Vincenta Price, který se pro horror zřejmě narodil. A budu se opakovat, ale musím připomenout, že poslední roli mu nabídl T.Burton ve svém Střihorukém Edwardovi jako poctu horrorovému mistrovi. Celý film je plný fantazie, přeludů, snů, šílených obrazů ( i na zdech domu) a stejně jako literární předloha nekončí dobře. Tedy pro prokletý rod Usherů....hladina močálu se navždy uzavře.... (17.08.2010)

Bezútěšné, depresivní, zoufalé bloumání po domě, jehož každá cihla nasáklá zlem zabíjí sebemenší příjemnou vzpomínku a probouzí v člověku jen to nejhorší, co by jinak nejraději pohřbil v nejhlubším hrobě zapomnění. Světlo svíček stačí jen na to, aby osvítilo příšerné portréty šílenců, jejichž ruce, zbrocené krví, jakoby sahaly ve spánku po hrdlech spících smrtelníků. A na Philipovu lásku k Madelin, tak čistou a plnou radosti ve své podstatě, je již od samého počátku vrhán temný stín prokletí mnoha generací zkažené krve Usherů. No tak se uklidníme...ten konec nebyl moc zvládnutý, efekty bídné, ale pořád je to gotika jako řemen. Čtyři až pět, píšu čtyři, ať ti nepokazím vysvědčení. (01.09.2014)

Stejně jako mnozí současníci i Roger Corman a jeho adaptace E.A.Poea jsou svojí tvrdošíjností nesrovnatelné s aktuálním diváckým očekáváním. V tomto případě se ale dá opřít o výborně napsanou dějovou linku, poprvé se dá říct, že jsem Poea víceméně docenil - uznávám jeho kvality v objevování nových směrů literatury, nicméně pokud jsem se již k němu dostal v psané podobě, zůstával jsem netknut. Stavba zápletky ale dává tušit dobře míněné myšlenky a dojem, že všichni ti spisovatelé a filmoví režiséři měli zase recht a uměli si své vzory vybrat. Tvůrcům filmu zase musím dát zavděk zde zmiňovanou výtvarnou estetikou, odpovídající do puntíku mým představám o lokacích, postavách etc., paradoxně mě ale nejvíce zaujaly freudovské snové scény neslučující se s časovým umístěním příběhu - pokud je můj odhad přesný, v době vzniku předlohy byla madame Múza teprve čerstvě po porodu dcery Avantgardy. Stranou by také nemělo zůstat herecké obsazení - především Vincent Price a jeho magická dikce, která dokáže z emocionálního hlediska nahradit případně vytýkanou umírněnost, o které jsem se již úvodem zmiňoval. Sympatický celek, podstatně radši mám ale hitchcockovsky laděnou "Jámu a kyvadlo" od stejných tvůrců a se všemi zdejšími ctnostmi. 80% (02.03.2011)