Panelové vztahy
Panelkapcsolat
The Prefab People
Obsahy(1)
Tretí film režiséra Bélu Tarra tematicky i formálne nadväzuje na režisérov debut Rodinný krb. Dokumentuje rozpad manželského páru žijúceho na veľkom mestskom sídlisku s dvoma malými deťmi. Muž jedného dňa bez upozornenia i slova vysvetlenia nahádže pár vecí do cestovnej tašky a napriek protestom svojej manželky odíde, sám nevie kam, jednoducho preč. Režisér potom v retrospektíve a až nemilosrdne autenticky zachytáva udalosti, ktoré muža k tomuto kroku viedli. To, čo u neho spočiatku vyzeralo ako nezáujem o rodinu a snaha ujsť za lepším životom, sa postupne začína kryštalizovať ako dôsledok neustálych výčitiek zo strany manželky, ktorá trpí izoláciou na materskej a nedokáže sa realizovať inak ako obmedzovaním a ponižovaním svojho manžela. Titul Panelové vzťahy je metaforou ľudí, uväznených vo vlastných životoch, v rutine partnerských a pracovných vzťahov, ale aj v pasci socializmu, z ktorého sa nedá ujsť. Je nielen trpkou analýzou je (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Retrospektiva: Béla Tarr ( / / Panelové vztahy) - Přesně takto jsi představuji dobu před třiceti lety v obyčejné rodině. Dokonale autentické... - 27. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 50% ()
V Panelových vztazích se variuje téma bytového soužití pod taktovkou Bély Tarra. Ten vykresluje trable manželského páru svým, z rané tvorby, typickým autentickým stylem, kdy v černobílých barvách nechává rámovat postavy v detailech a polodetailech a prací s neherci se snaží docílit co nejvěrohodnější realističnosti. Ve snímku si poprvé zahrává s časovými vztahy tím způsobem, že napřed ukáže manželskou hádku a pak retrospektivně ukazuje epizody z jejich manželského soužití aneb to, co přecházelo jejich zásadní hádce. Opět geniálně napsané dialogy a stísněná atmosféra bytu, ve kterém se odehrává problém mezilidských vztahů. Závěrečná scéna filmu nezapomenutelná a skvěle podchycující dojem a zážitek z filmu. [KINEMATOGRAFIE MAĎARSKA] ()
Znalý tvorby Bély Tarra může považovat za odklon k formalismu buď jeho dvouzáběrovou televizní adaptaci Macbeth, nebo následný Podzimní almanach. Určité tendence lze podle mě vystopovat již tady. Tarrův návrat k černobílému materiálu považuji za důmyslný tah, kterým posiluje především dokumentárnost. Opět velmi chytře napsané dialogy tu nejsou již tak často prezentovány ve velkých detailech, daleko více v detailech a polocelcích. Nemálokrát rozostřená ruční 16mm kamera nyní spíše s odstupem pozoruje. Nejdospělejší raný Tarr. Pro Shadwella: A teprve čtivo o Sanaci betonových konstrukcí stojí za to. :-) ()
Jako umělecké zachycení manželských problémů film funguje dokonale, jako dokumentární a sociologizující výpověď s širšími přesahy už film funguje hůře. Objektivizující tendence jsou patrné v na kameru pronášených monolozích, což jako formální prostředek filmu celkově neuškodí, ale z monologů se divák nic obecně platného o životě tehdejší společnosti nedoví. Není tu nastolen téměř ani jediný problém, který by nezažíval kterýkoliv pár kdekoliv jinde na světě na stejné sociální úrovni. Proto jsou narážky na socialismus ukvapené a vychází nejspíše z toho, že spojení panelákové reality s maďarským režisérem (Maďaři, jak známo, stejně jako Poláci, socialismus zrovna v lásce neměli a nemají...) vyvolává automaticky zavádějící očekávání. O to je však příběh logicky univerzálnější a ze schopnosti, s jakou dokázali autoři v plynulých záběrech kamery zachytit ubíjející bezútěšnost klaustrofobického manželství, až mrazí. ()
Dostalo mě to. Jeden z nejpravdivějších a nejreálnějších filmů vůbec. Vlastně téměř geniální celkový tvar, kde v sobě každá scéna skrývá mnoho velmi skutečných poznatků - některé z nich jsem asi ještě nikdy žádném filmu nezachytil. Ani náznak nějaké křeči nebo umělosti. Tarr byl pán i v raných letech tvorby. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (1)
- Cena: MFF Locarno 1982: Zvláštní uznání (Béla Tarr). [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama