Pátá ofenzíva: Bitva o Sutjesku

Sutjeska připomíná jeden z klíčových okamžiků 2. světové války v Jugoslávii. Na jaře 1943 byly početné partyzánské jednotky obklíčeny na poměrně rozsáhlém území, jejž lemovaly hory obsazené perfektně připravenou a vyzbrojenou stotisícovou armádou Osy. Díky chybě ofenzivy se podařilo většině partyzánů probít přes Sutjesku na severozápadě. Tři brigády vojáků a polní nemocnice s tisíci raněnými však zůstaly obklíčeny a všichni byli pobiti. Na rozdíl od Bitvy na Neretvě je zde hlavní postavou Tito (ztvárnil ho slavný britský herec Richard Burton), ke kterému všichni vzhlíží a jehož slova a rozkazy jsou zákonem. Ikoničnost jeho postavy je spjata se silnějším ideologickým nábojem, než jaký vnímáme při sledování Neretvy, kde díky fyzické nepřítomnosti vrchního velitele vynikají více jednotlivé charaktery a čisté hrdinství partyzánů. Celkově tak snímek trochu ztrácí na naléhavosti a přesvědčivosti. Stísněnou atmosféru obklíčení střídají nádherné letecké záběry přírodních scenérií, bitevní vřavu pak dokumentuje dynamická ruční kamera. (31.08.2013)

Film sa verne sa drží faktov a celkovej historickej pravdy Po vypuknutí 2. svetovej vojny bola Juhoslávia neutrálnym štátom, až do marca 1941, kedy regent Pavel Karadordevič (1. námestník mladého kráľa Petra II.) vyjednal pristúpenie Juhoslávie k OSI. Proti tomu vypukli v Srbsku búrlivé protesty. Udalosti v Grécku (porážka Mussoliniho vojsk) ale aj udalosti v Juhoslávii prinútili Hitlera prechodne stiahnuť elitné vojska z plánovanej akcie Barbarossa do pobaltskej oblasti a Nemecko so svojimi spojencami 6. apríla 1941 vtrhlo do Juhoslávie, kráľovské vojska boli porazené a na území Juhoslávie vznikol fašistický Nezávislý štát Chorvátsko a zostatok územia bol okupovaný talianskymi, maďarskými a bulharskými vojakmi. Vo fašistickom štáte začala genocída srbského obyvateľstva, čo malo za následok vznik obrovskej vlny odporu. Zorganizovalo sa partizánske hnutie pod velením Josipa Broza a zostatky kráľovskej armády(Žandári) pod velením Draža Mahailoviča (ten bral do svojich jednotiek iba Srbov a Čiernohorcov), ďalej to bolo chorvátske ustašovské hnutie. Josip Broz (prezývaný Tito) bral do svojich jednotiek všetky národnosti a preto mal značnú početnú prevahu. A keďže partizánske hnutie sililo bolo omnoho radikálnejšie ako hnutie žandárov v priebehu rokov 1942 a 43 bolo vykonaných niekoľko operácii na likvidáciu partizánskeho hnutia. Bitka o Sutjesku (Operácia Schwarz bola v poradí už 5. ofenzívou vojsk OSI, ale kredit partizánov získaný úspešnou bitkou na Neretve, sa prejavil nárastom dobrovoľníkov do jednotiek partizánskeho hnutia (NOAJ). Operácia sa začala 15.5. a skončila 16.6.1943. 127 000 nemeckých, talianskych, bulharských vojakov a príslušníkov kolaborantských jednotiek obkľúčili oslobodené územia Hercegovinu, Sandžak a Čiernu horu, kde sa nachádzalo 19 000 juhoslovanských partizánov a 4500 vojakov v poľnej nemocnici (ranených a nemocných). Tu sa zdržiaval aj hlavný štáb aj s Titom. Cieľom operácie bolo zlikvidovať povstanie juhoslovanských partizánov. Keď sa veľká časť partizánov prebila z obkľúčenia a dostala sa na druhý breh rieky Sutjesky, Tita spoločne s veliteľom britskej misie Wiliama Deakena zachránil z obkľúčenia britský výsadok. Zostatok 2577 ľudí (časť poľnej nemocnice a sympatizanti) to šťastie už nemalo a boli nemeckými popravčími čatami postrieľaní. Takže útok sa skončil zlyhaním vojsk OSI v krátkom čase už po druhý krát a znamenal obrat vo vývoji vojny na Juhoslovanskom území. To posilnilo bojovú morálku, sebavedomie ale aj prestíž Titových partizánov doma a v zahraničí.Film sa drží historických faktov a je prínosom pre okruh juhoslovanských partizánskych filmov. (10.07.2018)

Sutjeska je po Bitvě na Neretvě asi druhým největším jugoslávským válečným filmem a přestože tentokrát nebyl natočen v koprodukci, byla do filmu opět obsazena zahraniční hvězda první velikosti a to přímo do role Josipa Broze Tita – Richard Burton. Ten zde vystupuje s perfekcionismem a důstojností sobě vlastní. Sutjeska má bohužel podobné zápory jako Bitva na Neretvě (nakonec Stipe Delič tam působil jako druhý režisér) a navíc jí schází jistá řemeslná brilance a poutavost. (19.01.2013)

Sutjeska je rozhodně velkou podívanou. Děj zachycuje důležitou kapitolu hrdinských bojů za svobodu bývalé Jugoslávie. Film má brilantní sérii hereckých výkonů a imponující výpravu, která dobře zobrazuje příběh partyzánských bojů. Trochu připomenu fakta, která se drží historické pravdy. Celá operace se jmenovala Schwarz. V květnu roku 1943 zahájila cca stodvacetitisícová německá armáda včetně italských spojenců mohutnou ofenzívu proti dvaceti tisícům členů jugoslávských partyzánů vedenou komunistou Josip Broz Titem na Sutjesce. A že tam bojovalo mnoho nekomunistů je více než jasný. Tolik pravda. Předně je to především film o Sutjesce až poté o Titovi, ostatně bez něj by tento příběh nemohl ani fungovat. Tvůrci filmu dovedli perfektně natočit řadu sugestivně bojových scén, které mají vynikající spádnost a napětí. Jde o film, který stojí rozhodně za vidění, nikoli jako kdovíjak vznosné či umělecké dílo, ale jako velmi zdařile natočený válečný film s nádhernou přírodou. (03.10.2010)

"What amazing people," jak říká britský parašutista. Jsou tu v zásadě dva typy scén a oba pro mě byly svým způsobem strhující. Bitvy po technické stránce vypadají více než na úrovni a zaujalo mě, jak ve válečném běsnění někdy překvapivě běsní i kamera. Naproti tomu výjevy mezi bitvami jsou velice statické a křečovité. Ovšem je zajímavé sledovat, jak Richard Burton ztělesňuje esenci titovského mýtu. Když na to přijde, rozhovoří se Tito plynně anglicky a i toho nejposlednějšího raněného potěší svým sexy úsměvem. Tito je náš a my jsme Titovi. (21.06.2011)