Jana Eyrová
Jane Eyre
Réžia:
Robert StevensonScenár:
Aldous HuxleyKamera:
George BarnesHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Orson Welles, Joan Fontaine, Margaret O'Brien, John Sutton, Peggy Ann Garner, Sara Allgood, Henry Daniell, Agnes Moorehead, Aubrey Mather, Hillary Brooke (viac)Obsahy(1)
Orson Welles a Joan Fontaineová v hlavních rolích klasického příběhu lásky podle románu Charlotty Bronteové.
Viktoriánský román Charlotte Bronteové Jana Eyrová (1847) patří k oblíbeným knížkám mnoha generací paní a dívek a také k nejčastěji adaptovaným literárním látkám. Existuje nejméně dvacet filmových a televizních přepisů. V našich kinech se v roce 1973 objevil britský film Jana Eyrová (1970) se Susannah Yorkovou a Georgem C. Scottem, ale mnohem populárnější v té době byla čtyřdílná inscenace Československé televize (1972), v níž hlavní role ztělesnili Marta Vančurová a Jan Kačer. Asi poslední verzí, která se u nás hrála (byť jen na videu), je Zeffirelliho adaptace z roku 1995 s Charlotte Gainsbourgovou a Williamem Hurtem.
Jedna z nejznámějších (a také nejlepších) verzí vznikla v Hollywoodu v roce 1944, tedy v době jeho největší slávy. Pro studio 20th Century Fox byl snímek jedním ze stěžejních titulů roku s tehdy poměrně vysokým rozpočtem 1,7 mil. dolarů. Režií byl pověřen anglický tvůrce Robert Stevenson, který se do Hollywoodu dostal díky producentu Davidu O. Selznickovi a který se později prosadil jako režisér populárních disneyovských snímků (např. Roztržitý profesor a zejména Mary Poppins). Scénář filmu vycházel z rozhlasové adaptace Orsona Wellese, proto je pod ním kromě známého spisovatele Aldouse Huxleye podepsán také divadelní producent John Houseman, který s Wellesem úzce spolupracoval. Orson Welles měl na konečnou podobu díla větší vliv než jako pouhý hlavní představitel, ale nabízený kredit producenta údajně odmítl. Jeho partnerkou ve filmu byla Joan Fontaineová, jež se na začátku 40. let ocitla na vrcholku popularity díky úlohám ohrožených novomanželek ve dvou Hitchcockových snímcích, v Mrtvé a živé podle románu Daphne du Maurierové a v obdobném psychologickém dramatu Podezření, za něž dostala Oscara. Za zmínku ještě stojí hudební doprovod pozdějšího Hitchcockova spolupracovníka Bernarda Herrmanna a herecká účast malé Elizabeth Taylorové v úloze Janiny kamarádky v sirotčinci.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (43)
Fascinují, zatímco jsem cele pohrdla už čtyřmi verzemi adaptací Jany, pátá se zdá být osudovou. Nečekala jsem to, ale výhradně ateliérové řešení vyšperkované hereckými výkony Wellese a Fontaine, v mizanscéně nešetřící umělou mlhou a variovaným klasickým tříbodovým osvětlením, je tím pravým ořechovým. Stavby s nádechem raně viktoriánské epochy zahalené do primárních atributů gothického románu jsou velmi příjemné. Zároveň vynalézavá dramaturgie dělá v románu zcela zásadní škrty, zatímco potřebné kapitoly cituje takřka doslově. Už nikdy víc žádné hlouposti o nabití dvojího majetku, ztraceným strýčcích a nově příchozích sestrách. Už vždy jen dokonalá malá Elizabeth Taylorová, dokonale stoická Hillary Brooke a rozkošná a přesto nevtíravá Margaret O'Brien. Zápletka se Spanishtownem zůstala nepřeexponovaná a hlavně tu také nezbylo místo na kýč v podobě scény s cikánkou. ()
Toto filmové zpracování slavného románu se mi vůbec nelíbilo. Styl starých černobílých amerických filmů mi nevadí, ale toto romantické drama občas zavánělo hororem, evokovalo třeba Psa baskervilského a vůbec mi nepřišlo romantické. Orson Welles mi také vůbec neseděl a ve srovnání s verzí z roku 1996 tento film zcela propadá. Hudba: Bernard Herrmann ()
Nevidel som žiadne zo spracovaní Jany Eyrovej a ani som nečítal knihu. Nemám to s čím ani podvedomo porovnávať. Mne sa tento film páčil. Jeho atmosféra sršala každým metrom filmového pásu, herecké výkony hlavných protagonistov boli na úrovni - viacej sa mi páčila Joan Fontaine, ktorá ma svojou úspornosťou a sústredenosťou okúzlila - dokonca aj detská predstaviteľka JE ( Peggy Ann Garner ) bola úžasná vo svojej citlivosti aj rebélie. ()
Velmi pěkné zpracování s velmi charismatickým panem Rochesterem a moc hezkou úvodní částí z dětství Jany. Jane Fontain je sice na Janu Eyrovou trochu moc hezká, ale při jejím hereckém výkonu jsem na to úplně zapomněla. Takže jediné, co ten film bohužel kazí, je příliš krátká stopáž a tedy vynechání hodně důležitých věcí, které dělají z románu tu okouzlující knihu s velmi ponurou atmosférou. ()
Nejdříve jsem viděl verzi z roku 1996. Té jsem dal 4 * proto, že se mi líbila, ale něco mi v ní chybělo. A potom, co jsem viděl tuto verzi, tak vím, co to bylo. Atmosféra a Joan Fontaine, protože tohle je pro mě pravá Jana Eyrová! A Orson Welles taky nebyl špatný, vlastně byl více než dobrý… Takže pokud jsem verzi z roku 96 dal čtyři, tak tady musím logicky jednu přidat. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (5)
- Pre úlohu Brocklehursta (Henry Daniell) bol skúšaný aj Vincent Price. (Michal74)
- O postavu Jane Eyre (Joan Fontaine) sa zaujímali aj Vivien Leigh a Katharine Hepburn. (Michal74)
- Hudbu k filmu mal pôvodne zložiť Igor Stravinskij, ale nedokončil ju kvôli nezhodám s producentom Darrylom F. Zanuckom. (Michal74)
Reklama