Svätá hora

Uf, tohle já mám nějak komentovat? Vemte to takhle, po deseti minutách menšího navalování (byl jsem v kině přežranej, uznávám :)) jsem měl docela chuť odejít, postupem filmu mě ale "to všechno" (nechci moc spoilerovat) začalo bavit, aby se to nakonec téměř dokonale shodilo prezentací závěrečné pointy (Jodorowsky se jí chopil sám a špatně udělal). Pro všechny, kteří neví do čeho jdou - mírou úchylnosti a bizarnosti může Svatá hora někoho dokonale odpudit, nevzpomínám s, že bych někdy viděl podivnější a úchylnější film (Salo vyjímám ze všech kategorií) - přes to všechno musím Jodorowskému uznat, že se opravdu pokusil o něco nového, že to má smysl - šokovaný divák jen musí leccos spolknout a podvolit se této "hře". Opravdu škoda toho závěru - mohlo to být víc než 7/10 PS: v tomto příspěvku jsem se schválně nedotknul samotného děje, ono se to všechno nedá ani moc vyprávět, musí se to vidět - kdyby chtěl ode mne někdo mermomocí škatulku, tak bych použil výraz "úchylná satirická fantasy" .) PPS: téhož dne - na druhou stranu když o tom člověk zpětně přemýšlí (a nepletou se mu do toho ty zvrácenosti) tak musí ocenit, že to dohromady vlastně dává smysl + ocenění Jodorowského obrazotvornosti je zcela na místě - zvyšuju na 8/10 (08.03.2008)

Velice mi tenhle film připomněl jeden vtip o zhuleném chlápkovi v sauně. Tohle je taky vtip, velice provokativní a s tou filmově nejryzejší pointou. Dokonce, jak tak nad tím uvažuji, nikde jinde, v žádném jiném filmu, jsem takovou pointu neviděl, ač se přímo nabízí. Jinak o ději vůbec nelze v tomto případě mluvit. Je to surrealistická, provokativní fantasmagorie geniálního jodorowského mozku. Ale přitom je film velice zábavný a divák se jen těší, s jakou další šíleností se setká v příštím záběru. (14.04.2006)

Film v mém hodnocení uzrál. Po prvním zhlédnutí v kině jsem měl velmi rozporuplné pocity. "O čem to vlastně mělo být?" Ale postupem doby jsem si jednotlivé scény vybavoval stále znova, až jsem si film musel pustit znova. A znova... a znova. Ulítlý film plný symbolů na církev, na lidské vlastnosti, podepřený skvělým soundtrackem. Stal se jedním z mých nej filmů. (20.01.2008)

"Directed to art, interpretation means plucking a set of elements (the X, the Y, the Z, and so forth) from the whole work. The task of interpretation is virtually one of translation. The interpreter says, Look, don't you see that X is really - or, really means - A? That Y is really a B? The Z is really a C? (...) Today is such a time, when the project of interpretation is largery reactionary, stifling. Like the fumes of the automobile and of heavy industry which befoul the urban atmosphere, the effusion of interpretations of art today poisons our sensibilities. In a culture whose already classical dilemma is the hypertrophy of the intellect at the expense of energy and sensual capability, interpretation is the revenge of the intellect upon art. Even more. It is the revenge of the intellect upon the world. To interpret is to impoversih, to deplete the world - in order to set up a shadow world of "meanings". (...) In most modern instances, interpretation amounts to the philistine refusal to leave the work of art alone. Real art has the capacity to make us nervous. By reducing the work of art to its content and then interpreting that, one tames the work of art. Interpretation makes art manageable, comfortable." (Susan Sontag, Again Interpretation, 1964) A já bych k tomu dodal, jenom to, že největší zrádci jsou pak ti, kteří vytváří díla pouze proto, aby byla interpretována. Jakkoli uznávám, že finanční injekce Johnna s Yoko umožnila, že film je po většinu času celkem zábavná podívaná. Jinak si myslím, že už je na čase, stejně jako aktuálně dochází k revizi New Age, začít pomalu revidovat dílo Jodorowského. Protože tohle je opravdu pouze esoterický vnucený pseudo-art postavený z velké části na tom, že vypadá přesně tak, jak si laik myslí, že má vypadat a fungovat umělecký film. Mark my words. (23.08.2023)

Psychedelicky symbolická alegorie na náboženství a moderní společnost, tedy spíše surrealistická satira na ni. Brutalita Hyeronyma Bosche potkává zfetované sedmdesátkové New Age, a geniálně vypointovaným poselstvím na konci vše bourá v duchu krásně trololo postmoderny. Jodorowski je fantastický magor. 8/10 (04.03.2019)