Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (360)
Na tejto chutovke som vyrastal a s bratom sme si to pustali na platni dokola a to nam stacilo iba audio. Az neskoro som mal moznost vzhliadut divadelnu hru a aj ostatne hry. Myslim, ze by sa mali vsetky tieto hry pustat aj dnesnej maledezi a to by bol velky krok. Ja osobne to detom pustim :D tototo je top od Járu Cimrmana:D ()
Mám to někde mezi silnými čtyřmi a slabými pěti, ale nakonec zaokrouhlím nahoru, protože jsem se i přes ta slabší místa skvěle bavil po celou dobu. Jak jsem si po Švestce myslel, že Cimrmani buď nejsou zrovna pro mě, nebo jsou jen příliš přeceňovaní, tak tady jsem se naštěstí přesvědčil o opaku, protože zde byla hromada skvělých hlášek a dobrých nápadů a celkově si mě to skutečně dost získalo. Svých obav se sice asi ještě úplně nezbavím, to až za sebou budu mít víc jejich her, ale Dobytí severního pólu si mě u skutečně dost šplhlo. Akorát seminář mě zase bavil o trochu víc než samotná hra... Slabých 5* ()
Pro mě jedna z top her Divadla Járy Cimrmana. Vtipem a humorem je doslova našlapaná a já se smál celou hru. Nemá cenu vypisovat do komentáře úžasné dialogy, věty, poznámky, slova či "hlášky", byl by pak hoooodně dlouhý. Hned po prvním podívání jsem si téměř celou hru dokonale zapamatoval a po pár dnech jsem neodolal a pustil si ji znovu. Takovou moc nemá mnoho divadelních záznamů a filmů. Jen za to by si Dobytí severního pólu zasloužilo maximální hodnocení, je to zkrátka jedna z mála věcí, u které se mi nedostává hvězd. ()
,,Ale děti dneska nevědí, co je datel, ale kulomet poznali naprosto bezpečně.“ Upřímně řečeno, úvodní přednáška, ač tu a tam má své světlé chvilky je ve srovnání s ostatními semináři předcházející hrám Járy Cimrmana mnohem horší. Jednak působí hrozně nastavovaně a nesourodě. Peripetie s oponou, oživlé obrazy a šikanování Bruknera mi opravdu připadalo jako vata na místech, kde již nebylo tvůrčích sil. A ani hra si u mě nepolepšila. Příběh jako by nebyl, děj se vleče a veškeré vtipy jsou defakto jen a jen na úkor Varela, což omrzí již po druhém opakování. Také mi chybí určitá vlídnost, která sálá z jiných her, tady je naopak cítit takový hrubší cynismus, a to mi k DJC nesedí. ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (13)
- Když Varel Frištenský (Ladislav Smoljak) žádá o zahrání písní „Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat“ a „Když táhne bílý losos peřejí“ s tím, že jsou to jeho dvě nejmilejší, jde o vtipnou narážku. Jde totiž ve skutečnosti o slova první sloky staré trampské písně s názvem „Píseň severu“. (kukkik)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Hra měla premiéru 25. října 1985 v Divadle Jiřího Wolkera i přesto, že tehdy soubor působil v Divadle Solidarita (dnes Strašnické Divadlo). (mnaucz)
Reklama