Meno ruže

Z tohto filmu mam trosku zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi pacil, na druhej na mna posobil trosku monotonne, avsak Sean Connery bol skvely a inteligentny vysetrovatel a preto sa vdaka nemu hybal dej dopredu. Atmosfera bola odporna, ale to bol aj zamer rezisera Jeana - Jacquesa Annauda, ktory ma vo svojej filmografii aj krasny film MEDVED (1988). Uz v ceskoslovenskej drame KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) bolo ukazane bestialne mucenie a upalenie nevinnych ludi, ktori boli nuteni sa priznat k niecomu, co neurobili a nebolo to inak aj v tomto filme a preto ho povazujem za zaujimavy, ale nedokazal si ma ziskat tak, ako by som si to zelal. Mozno som na tento typ filmu nemal naladu... 22.11.2009 ______ Sean Connery - (William of Baskerville) +++ Christian Slater - (Adso z Melku) +++ Ron Perlman - (Salvatore) +++ F. Murray Abraham - (Bernardo Gui) +++ Michael Lonsdale - (Opát) +++ Valentina Vargas - (Dievča) +++ Elja Baskin - (Severinus) +++ Helmut Qualtinger - (Remigio da Varagine) +++ Produkcia: Bern Eichinger +++ Hudba: James Horner +++ (22.11.2009)

Ano, film je něco dost jiného, než kniha, ale, a teď se budu rouhat, mně to vůbec nevadí. Kniha je takový intelektuální průvodce duchovním obzorem vzdělance 14. století plný symboliky, který shrnuje myšlenkové proudy té doby (a upřímě řečeno nedá se říci, že bych jí nějak propadl). Film si celkem logicky z knihy vybírá detektivní linii a dobové reálie zobrazuje po svém. A to tak, že perfektně. Snad v žádném díle není středověk tak chladný, špinavý a syrový, jako zde. I lidé jsou přizpůsobeni této stylizaci, špinaví, bázliví, omezení. O to více vyniká vzdělanost bratra Williama a zvídavost novice Adsona, kteří svým rozumem ztělesňují šíři lidského intelektu. Horner si při skládání vybral silnější chvilku, hudba přesně pasuje do scén a film velmi podporuje. Jako výpověď o inkvizici film sice síly Kladiva na čarodějnice nedosahuje, přesto se jedná o mimořádně vydařené dílo, při jehož sledování mě (ne)příjemně mrazí. (26.06.2007)

Fanoušci Umberta Eca asi sprásknou nad filmem ruce – kdeže je mistrova mnohvrstvenatost, kdeže je různost čtení, které dělá z knižní předlohy unikátní dílo? No, kamsi se vypařilo ve středověké mlze. Annaudovo Jméno růže je pěkná detektivka s dobrou atmosférou a napínavým příběhem, leč zcela postrádá sofistikovanou symbolickou rovinu... jenže ono to není na škodu. Kdo si chce především hlavu lámat, nechť sáhne po Ecovi, kdo chce především potěšit pěkným příběhem, nechť sáhne po Annaudovi. Jen to proboha neplést dohromady, sic byste vztekem hryzli pysk! (31.01.2004)

Annaud dal zapomenout na mnohé zidealizované verze středověku a i díky geniální předloze se mu alespoň přiblížil. Špína, hlad, utrpení a podivné účesy kam se podívaš. Zákulisní hry ve zkažené církvi jsou také výživné. Herecky vládne démonický Abraham a pohled na Perlmanův prasečí rypák je pouze pro silné žaludky. (26.06.2023)

Výborná adaptace nejslavnějšího postmoderního románu Umberta Eca Jméno růže. V žádném jiném snímku mi středověk nepřišel, tak chladný a ponurý. Z některých scén mi doslova běhal mráz po zádech. Dobu inkvizici nesnáším a tenhle snímek každému ukáže proč. Z Seana Conneryho moudrost přímo vyzařuje a na roli Williama tvůrci nemohli mít šťastnější ruku. Mladičký Ch. Slater mě velmi mile překvapil a na svůj věk podal hodně solidní výkon. Další kdo mi na dlouho utkví v paměti je F. Murray Abraham a Ron Perlman coby Salvatore. Jean-Jacques Annaud zvládl převést knihu na filmové plátno báječným způsobem a jelikož jsem knižní předlohu nečetl, tak se ani nemusím zaobírat srovnáváním. Určité je, že Jméno růže se stalo legendou a kultem, ať už film nebo kniha...... (05.05.2008)