Krvavý šport

Jedna z nejklasičtějších, nejzásadnějších a taky nejzábavnějších arénovek (a Van Dammovek) vůbec. Nejrůznější bojovníci a styly z celého světa je sice fajn nápad, ale až na výjimky (malý černoch co se pohybuje jako opice a mexický kickboxer Paco) to na nich není nějak poznat. Většinu z nich od sebe rozeznáte jen podle barvy trenek a když už přijde na souboje, nic moc efektního se nekoná a každý většinou do minuty leží na zemi a jede se dál. Van Damme s Yeungem se ale slušně předvádí a ke konci oba hážou takové držky, že jim ty čtyři hvězdy prostě nemůžu nedat. (24.06.2007)

Poprve me to moc nebralo, ale podruhy uz jsem si film docela uzil. Mladej nabusenej Van Damme bez boule, rychlej uvod a trenink a sup, sme v Hong Kongu a je to jen sled bitek. Je fakt, ze natoceny nejsou nic moc, choreografie misty taky pokulhava a nektery souboje jsou zbytecne sestrihany a mistama pak kuli tomu i lehce smesny, ale da se to docela pochopit, protoze co se prostoru sebere ostatnim bojovnikum, tolik ho dostane Van Damme. Zaporak je taky dostatecnej, hudba nenastve a pribeh je presne takovej, jakej byste od tohohle druhu filmu cekali, takze ve vysledku naprosta spokojenost. (09.06.2005)

Tenhle film v mém osobním Van Dammeho žebříčku vždy pomyslně soupeřil o první příčku s Dvojitým zásahem a zůstal jen v těsném závěsu. Je to skvělá arénovka, kde si divák může užít hned několik různých stylů bojových umění. Třešničkou je skvělý Jean-Claude (zde doslova v životní formě) či nádherná Leah Ayres a velkou pozornost na sebe samozřejmě poutá i finálový protivník hlavního hrdiny - Bolo Yeung. Tohohle herce já prostě zbožňuji. Krvavý sport je klasika a té patří vždy vysoké hodnocení. (11.06.2020)

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Tento film som za detskych cias prilis rad nemal. Ovela viac sa mi pacil Kickboxer. A uz viem preco. Bitiek je v Krvavom sporte ovela viac, ale tento film postrada akukolvek dramaticku zapletku. Parta bojovnikov sa stretne v Hongkongu, aby si chlapci trochu zablbli a porovnali si koho cierny pas je najciernejsi. Ziadna dalsia podzapletka, ktora by tomu dodala grady tu nie je. Ziadna pomsta, ziadny boj z donutenia, ziadny boj za prachy, aby zaplatil matke, otcovi a detom operaciu, nic. Len si porovnat dlzku penisov a hybaj domov. Preto na mna ten film pôsobi dost monotonne a prázdne. Ale je tu aspon dost bitiek o ktore nam milovnikom arenoviek ide v prvom rade. V tomto smere to v dobe vzniku bola pecka a aj dnes je to stale pozeratelne. Choreografia je dost pestra. Miestami jej chyba dynamika, ale na druhej strane je dokonale prehladna a mate cas si vychutnat vsetky chvaty. Van Damme tu ma dokonca bitku s jednym kickboxerom, ktora strci cele finale Kickboxera do vrecka. A aj ten flashbackovy trening je ovela lepsi a tentokrat za nieco stoji. Plnohodnotne postavy tu ani nie su. Skôr len take figurky. Van Damme je ten sympatak, ktory v dokonalej forme predvadza otocky a roznožky na x spôsobov. Bolo Yeung ma dokonaly xicht na zaporaka a tak si prakticky vystaci bez dialogov a akonahle zacne natriasat svoje namakane kozy, tak si hned ziska respekt. Donald Gibb je celkom vtipna figurka, ale v bitkach je trapak. Romanticka zapletka je rovnako zbytocna ako postava, ktoru hra Leah Ayres. Ta radsej ani neukazala kozy. Dobre vedela, ze na Bola nema. A este sa tu obcas mihne mlady Whitaker s nejakym dedulom a akoze nahanaju Van Damma a akoze je to vtipne. No, radsej som to pretacal. Vysledkom je dejovo prazdna arenovka, ktora vôbec negraduje, ale vzhladom na dobu vzniku ma slusne bitky. Davam tomu pohodovych 6/10. P.S. Po tomto filme som si pustil finale Undisputed 3 a to je teda ina liga, co liga to je uplne iny sport. Jak keby som porovnaval nejaky stary nemy ciernobiely film s blockbusterom za 200 mega. Pri Krvavom sporte som si hovoril aky to je roztomily film. Pri Undisputed 3 som mal sanku dole a zdvihol som ju v momente, ked som nahlas zacal skandovat Boyka, Boyka, Boyka. A to som si pustil len finale. Holt aj v arenovkach nastal obrovsky pokrok. (19.08.2015)