Pozri, kto to hovorí

Jedna z mála z těch nezapomenutelných rodinných komedií let devadesátých hlavně díky vděčnému nápadu mluvícího plodu / malého dítka. Všemu samozřejmě vévodí hlášky a úvahy malého Mikeyho ( který je jak v originále Brucem tak nadabovaný Saicem geniálně vědoucí ), pádící spermie, Mollie a James se výborně doplňují v komediální pozicích. No prostě klasika, kterou docení hlavně nastávající či čerství rodiče - tohle se neomrzí ani po sté, narozdíl od dalších pokračování - 80 % (06.03.2013)

Když k nám tato originální komedie přišla do kin, vzbudilo to vlnu nadšení, nota bene to odstartovalo mnoho podobných filmových komediálních projektů na téma dítě et rodina. Tenkrát jsem se asi dvěma fórům zasmál, ale dnes to u mně vzbuzuje jen lehký ironický úsměv v koutku úst, jaká je to blbost... (30.07.2004)

Taková normální klasická rodinná komedie, o které se v té době hodně mluvilo, protože to byl jeden z prvních amerických filmů, co sem oficiálně přišlel. Měl jsem ho nicméně rád, koukal jsem na něj často, ale že by se to pro mě stalo jakýmsi kultem od mala, to se taky říct nedá. Travolta a Alley ale hráli pěkně a příjemně to mezi nimi tenkrát jiskřilo. (12.02.2005)

Nechápu tak nízké hodnocení, vždyť to byl bezva nápad nadabovat děti. Solidní rodinná komedie. Akorát Kirstie Alley mi lezla na nervy, ale není člověk ten, aby se líbil všem, že. Travolta byl náhodou perfektní a v domácí taneční scénce pěkně zparodoval sám sebe. Olympii Dukakis mám moc ráda, asi jsem to zdědila po své dceři:-) (11.06.2010)

Naposledy jsem si tuhle záležitost pravidelně dávkoval v útlém dětství, pak dlouho nic a teď, když máme doma podobného prcka, dáváme si to znova. A pozor, je to vtipné i po letech! Nedávno jsme kupříkladu koukali na, v dětství bezmála kultovní, Číslo pět žije a to vám byl teď sranec jako máloco. Člověk se pak skoro bojí vracet ke starším flákům, jenž provázely jeho první krůčky filmovým světem. V případě Kdopak to mluví se však předchozí zklamání nedostavuje, ba co víc, v původním znění dostává tahle komedie zcela nový rozměr. Myšlenky toho malého rozkošného chlapíka jménem Mikey totiž v originále dabuje John McLane. Ano, ten borec v bílém tílku co bez mrknutí oka likvidoval německé teroristy v Nakatomi Plaza (později se snažil prosadit také jako herec, v databázích jej najdete pod pseudonymem Bruce Willis). Vydařená chemie mezi upjatou Mollie (Kirstie Alley) a floutkovským Jamesem (John Travolta) vyvažuje sporadickou zápletku s povinným happyendem. Nejlepší jsou scény z porodnice (nahlas přemítající kojenci v postýlkách) nebo Molliina nevábná představa budoucnosti s vyžraným Travoltou a kopou hladových krků. Nadabovaní haranti jsou fajn a kouzlí stejné úsměvy jako v dobách, kdy jsem byl malý špunt. S nostalgickým nádechem za čtyři. (27.08.2013)