Pomáda

Jéé, tak na Pomádu mi nikdo nesmí šáhnout:-)). Jak jsem tolerantní, pokud jde o názorovou škálu a filmový vkus, tak kdo dá úžasně šlapající muzice, té nejbáječnější choreografii (snad neznám lepší, než je sen o autíčku) ještě podpořené dynamickou kamerou a střihem, absolutně božskému obsazení a vystupňovanému finále s vytuněnou Olivií míň jak 3*, tak ten ať mi nechodí ke hrobu :-)). (04.07.2006)

Pomáda může sloužit jako snadný terč pro estéty, kteří hluboce pohrdají středním proudem a lehkou zábavou, protože přesně tím Pomáda bez všech pochyb je. Je to ale zábava stylová, choreograficky i hudebně na profesionální úrovni a když pominu, že jsem nikdy nenašel cestu k Johnu Travoltovi, i velmi slušně obsazená. Není mnoho muzikálů, které by obstály ve zkoušce časem a Pomádě se to rozhodně daří. Ve své době přitom kritika přijala Pomádu s velkými rozpaky, ale znáte kritiky, ti ve svých kategorických odsudcích často míří vedle. Že může podobný projekt dopadnout nepoměrně hůř, ukáže srovnání s Horečkou sobotní noci, která vznikla v téže době s týmž Johnem Travoltou v hlavní roli. Celkový dojem: 75 %. (21.10.2019)

Smířím-li se s tím, že maturanty hrají třicetiletí a téměř třicetiletí herci, a že scénář není z těch nejduchaplnějších, zbývají už pak jen samé superlativy. Skvělé písničky, které jsou i po více než třiceti letech stále stejně svěží, chytlavé a vskutku hitové, plno nezapomenutelných tanečních momentů, spousta humorných situací a vtípků, skvěle navozená dobová atmosféra, dokonale obsazené role (a to nejen pokud jde o Travoltu a Olivii), neuvěřitelně pozitivní náboj. Zkrátka, po právu jeden z nejúspěšnějších a nejlepších muzikálů, klasika, na které vyrostla celá generace. A možná ne jedna. (09.04.2011)

Strašlivé ZLO o vyfintěných slepicích které by v realitě bylo záhodno zabít při jakékoli známce snahy o komunikaci, které v neskutečně praštěných tanečních scénách nabalují zjevně homosexuální machýrci a retardi, pějící k tomu tklivé písně o lásce, sexu, autech, sexu, a pozérské rebelii proti všem a všemu (a taky balení buchet, aby pak došlo na ten sex). Ale taky ultimátní Guilty Pleasure s pár neuvěřitelně kultovními písničkami, které se v klubech budou hrát snad i za sto let a roztomile nablblým příběhem... prostě snímek který se neztratí na žádné filmové kalbě. A teď si vyberte. 7/10 (25.09.2006)

Zbytečně přeceňovaný film... Když někdy počátkem osumdesátých frčely v husákovském česku naplno travoltovské trendy, tehdy my kluci (co jsme spolu začínali pořádně vnímat film a muziku) jsme měli jízlivou nadávku "travoltíku". Travoltictví skončilo naštěstí v propadlišti popkultůry a i tenhle film už dnes není kultem dob minulých. A s odstupem už dnes lze tuhle taškařici hodnotit bez emocí. Jako film je to průměrné až běda a co se týče hudby, mající evokovat léta šedesátá - no tož to si raděj poslechnu ta opravdová šedesátá... :-) (05.07.2006)