Pomáda

Tohle je taky těžké... co dělá dobrý muzikál dobrým muzikálem? Je to příběh?(Tanec v temnotách) Herecké výkony?(All that jazz) Romantika? (Moulin Rouge) Poselství? (Všichni říkají miluji tě) Vtip?(South Park:Peklo na zemi) Pohádkovost? (My fair lady) Tanec a choreografie?(Top hats). Asi od všeho trochu... hlavní však jsou PÍSNIČKY. A ty jsou v Pomádě nezapomenutelné... Co z toho, že z těch předchozích kategorií nemá Pomáda skoro nic... Je to slizké a naivní, ale zábavé... Mám to rád, už jenom proto, že jsem to miloval jako malý a na soundtrack si vždycky rád zakřepčím, ve snaze "válet to jak Travolta". P.S.: Grease is the word! Teď jsem měl možnost vidět Pomádu na plazmě s domácím kině a v dobré náladě - no, totálně to se mnou šilo... Jdu na 80% (05.07.2006)

Zbytečně přeceňovaný film... Když někdy počátkem osumdesátých frčely v husákovském česku naplno travoltovské trendy, tehdy my kluci (co jsme spolu začínali pořádně vnímat film a muziku) jsme měli jízlivou nadávku "travoltíku". Travoltictví skončilo naštěstí v propadlišti popkultůry a i tenhle film už dnes není kultem dob minulých. A s odstupem už dnes lze tuhle taškařici hodnotit bez emocí. Jako film je to průměrné až běda a co se týče hudby, mající evokovat léta šedesátá - no tož to si raděj poslechnu ta opravdová šedesátá... :-) (05.07.2006)

Vidět Pomádu poprvé celých 40 let po jejím natočení je vskutku nevšední zážitek. Nedovedu si ani představit, jak moc cool a vlastně celkově "určující" tento film na konci 70. let byl. I dnes se jedná o vcelku zábavnou, nadsazenou hudební komedii. Ke kvalitě písní nejsem schopen, ani moc ochoten se vyjádřit, ale Travolta má docela styl. Na film se mi podařilo koukat optikou tehdejší doby, a tak jsem si ho docela užil. Asi patří k takovému povinnému kulturnímu (kinematografickému) vzdělání... 7/10 (23.10.2018)

Po mnohých rokoch som si opätovne pozrel Pomádu. Nepochybne je to muzikálový pomník generácie na prelome päťdesiatych a šesťdesiatych rokov, ktorý ma oslovuje predovšetkým hudbou, pretože ostatné atribúty mládeže tej doby išli mimo mňa. Vôbec mi neprekáža prostučký dej, veď ani na operu sa nechodí kvôli silnému príbehu. Úspech Pomáde zabezpečila profesionalita pri výbere a vedení hercov, chytľavé melódie, nápaditá choreografia a kostýmy. Na druhej strane nie som si celkom istý, či John Travolta bol tou najlepšou voľbou. Ale to nič nemení na fakte, že popri včerajšom Mamma Mia! pôsobí tento, vyše 30-ročný starček, mimoriadne sviežo. (17.05.2011)

Pomáda v mých očích prošla několika stavy. Jako malý kluk jsem ty načesané frajírky v kožených bundách zbožňoval, včetně jejich písniček a tanců. Napodoboval jsem Travoltu a jeho houpavou chůzi a myslel si, jak spolužačky při pohledu na mě umdlévají v touze si se mnou vyměnit ceéčka, nebo mě dokonce na chvilku držet za ruku. V revoltujících –nácti letech jsem Pomádu naopak bytostně nenáviděl, banda idiotů s nahoněným hárem co skotačí po tribuně školního stadionu, vozí se ve starym křápu a do toho všehu teploušsky tančí a zpívá. Takový ubožáci trapácký! No a v současnosti Pomádu považuji za jeden z nejlepších muzikálů. Výborné retro s úchvatnou Olivií, které vedle dokonalého vzhledu též bezchybně zpívá. No a Travolťák je taky dobrej, takovej trouba!:-) (16.02.2007)