My z deviatej A

Rane sedesatkovy (rozumej vizualem spis padesatkovy) barevny detsky film. Neni to uplne marne, alespon pokud chcete videt jak fungovali skolaci v dobe, kdy neexistovaly mobily...na fruhou stranu je videt, ze i tak je to tendencni, protoze misty se zaci (predpokladam ZS) chovaji, oblekaji a mluvi jako dospeli... (20.11.2023)

Uherovi to išlo neskôr lepšie s mládežou vyzretejšou (Slnko v sieti) a ešte lepšie s frustrovanými dospelými (Kosenie jastrabej lúky). Takmer bez deja, melancholicky ladené, ale hlavne autorsky rozpoznateľné. Len škoda, že si s 15 ročnými spájam všetko iné, len nie melanchóliu. A Ľubo Roman ako najväčší fešák v triede! Súhlasím s názorom, že vidieť to v osmičke (devinu sme nemali), spojím si triednu krásavicu 9.A s nejakou našou a film by som prežíval neporovnateľne silnejšie. (15.09.2014)

Stefan Uher uz v tomto svem ranem filmu poukazuje na svuj talent a hezkou obrazotvornost. Hezky se na to diva, dej se ale neskutecne tahne, nic podstatneho se nestane a minimalne me to strasne nudilo. Ale par dobovych zaberu na Bratislavu udela radost, nejakou atmosferu to mozna ma..., ja uz si to ale nepustim. (28.06.2014)

Poetická romantika s minimalistickou detektívnou odbočkou o pätnásťročných. Štefan Uher dodal snímke nový obraz a filmárske postupy a celý snímok tak pôsobí veľmi sviežo. Jednoduchým spôsobom využíva jemný humor a aj vážnym veciam dodáva odstup. Film sa síce nevyhne chybám, ale nie sú nijako závažné. (06.07.2018)

Vím, že i u Slnka v sieti mi tam ti hrající adolescenti připadali náramně seriózní, nedětsky vážní. A zde je tento fenomén ještě silněji obsažen, až tak, že ten film působí naprosto nereálně. K tomu ta častá nostalgie, která je u patnáctileté mládeže snad ještě nepřirozenější než ta serióznost, a navíc ta nepravděpodobná zápletka a pionýrská čest. Až mne překvapuje, že stejný režisér natočil jen o rok později tak zásadní film jako to Slnko. Film tak zachraňují obrazy, hudba, poetičnost a pro mne i nostalgie. (03.04.2016)