Cotton Club

Podobně jako pozdější Coppolův Dracula. Technicky dokonalý film (ta finální scéna se stepem a střelbou je nezapomenutelná), který se drží spíš na povrchu a nedaří se mu zcela dostat do nitra postav. Výjimkou je Hoskinsův gangster a jeho pomocník v podání Freda Gwynna - jejich shledání po vynuceném odloučední tvoří asi nejdojemnější moment z celého filmu. (11.04.2011)

Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. (10.06.2008)

Oná doba. Moja hudba, môj tanec, moja móda, moja láska. Coppolova superdrahá produkcia mala vo svojej dobe problém v tom, že si to isté čo ja povedalo veľmi málo divákov, pretože snímok nepôsobí ako niečo, čo by brali masy. A ono vážne chybuje k jeho dokonalosti a všeobecnému diváckemu zadosťučineniu, aspoň jedna ďalšia hodina pre konzistentnejší príbeh. Som ale spokojný, mohol som byť ale spokojnejší. (28.01.2017)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

Netradiční mafiánský film oživený o četná jazzová hudební vystoupení. Ústřední hrdina v podání Richarda Gerea je poměrně nevýrazný a daleko větší pozornost na sebe strhává postava Gregory Hinese, především svými tanečními a stepařskými kreacemi. Líbil se mi i drsný gangster "Dutchman" Jamese Remara (nepochybně jedna z nejlepších rolí v jeho kariéře). Celkově se Cotton Club odehrává v typicky pomalém "Coppolovském" tempu a milovníci Kmotra si zde přijdou na své. Příběh možná není tolik propracovaný jako u největších klasik tvůrce, ale muzikálové prvky v kombinaci s tradičními atributy žánru z něj dělají velice kvalitní podívanou. (21.03.2012)