Donnie Darko

Nejsem si zcela jistá, zdali Richard Kelly chtěl, abychom celý příběh do mrtě pochopili, ale určitě chtěl, aby jsme ho s Donniem maximálně prožívali. Vložil do toho celý arzenál takových situací, že jsem po celou dobu zaznamenala snad celé spektrum pocitů od soucitu, empatie, po rozhořčení z nepochopení, úžasu z některých vizí nemocného Donnieho, bylo toho opravdu hodně, až po totální překvápko hereckého umu Jakeho Gyllenhalla. Podle mě tady jedna projekce nestačí a to nemluvím o té muzice, která to celé skvěle podkreslovala. Asi v desáté minutě jsem se tak lekla, že jsem nadskočila na židli.....a tím to všechno začalo, chytl a nepustil mě Donnie až do poslední klapky. (19.10.2015)

Povedený, sebevědomý debut, kterému se daří vyvolat docela zvláštní, místy ponurou atmosféru. Nejasnost, resp. nevysvětlitelnost Donnieho Darka je tak trochu dvousečná zbraň. Na jednu stranu vás udržuje v nejistotě, v tápání, co se děje, ale na druhou stranu je zklamání, že film se příliš nevyvíjí a nikam nedospěje. Dá se říct, že mu chybí pořádná pointa, neboli tah na branku a nic na tom nespraví ani Director's cut... Fajn, že Jake Gyllenhaal se tady ukázal v dobrém světle. 7/10 (08.07.2008)

Zvláštny film, atmosféra alá American Beauty sa sice nekonala, ale čo je dôžité (pre mňa), že ma film pohltil. Pár krát som si spomenul na iné nízkorozpočtové (ale výborné) americké sci-fi Butterfly Effect. Ale Darka som hltal, atmosféra podporovaná hudbou Michaela Andrewsa a skvelými skladbami bola naozaj výborná. Každopádne to nieje film na jedno pozretie a preto si nechávam jednu hviezdičku ako rezervu ktorú potom buď pripočítam, alebo odpočítam. Vrelo doporučujem. (28.05.2005)

Už dávno som tak spokojne nedával plný počet. Donnie Darko je lynchovsky divným filmom pripomínajúcim Americkú krásu kríženú s 12 opicami. Neviem či Richard Kelly niečo pred týmto filmom natočil, ale je to určite talentovaný režisér. Ani jeden záber v tomto filme nebol zbytočný alebo nudný, herci hrali presne to čo sa po nich chcelo a hudba bola použitá jednoducho božsky. Dialógy stále o niečom, perlou je skoro tarantinovský rozhovor o Šmouloch . Atmosféra tajomna je hustá, že by sa dala krájať, do posledných pár minút neviete kde je sever a koniec ma sundal ako máloktorý. Mimochodom, ak to takto vyzerá na U.S. školách tak potom vďakabohu za naše školstvo. 10/10 (28.01.2005)

Když jsem Donnieho viděl poprvé, na chvíli jsem podlehl dojmu, že ten film se v osmdesátých letech nejen odehrává, ale že byl tehdy i natočen! Dokonce jsem to musel pauznout, a podívat se na csfd, abych zjistil pravdu... Pak už jsem mohl zas dělat chytrého. :-) (Popravdě, tipoval jsem to tak na začátek 90. let.) V každém případě jde o perfektní, emocemi nabitý snímek, na kterém se mi líbí spousta věcí: Pasáže natočené jako videoklipy, skvěle vybraná dobová muzika (Tears For Fears, Echo and the Bunnymen, Duran Duran a další), skryté či naprosto otevřené odkazy na tehdejší literární a filmové horrory (Kingovo To, Raimiho Evil Dead), mysteriozní i romantická linie příběhu, Donnieho rodina, kterou si člověk prostě zamiluje (oblíbil jsem si zejména otce a sestru), sympatická Drew Barrymore (jedna z těch, díky nimž film vůbec vznikl), nezvyklá, ale parádní role Patricka Swayzeho, tancující třpytivá děvčátka, Halloween, politické debaty u rodinné večeře (Dukakis nebo Bush?), vtip i sentiment... Je toho opravdu hodně. Jen se stále držím původní verze, a té novější se vyhýbám. Bojím se, aby v ní Donnie Darko nebyl moc doslovný, a neztratil tak na své nevšední tajemnosti. [Edit po letech: Vyvarujte se director's cutu! Je to "Donnie Darko pro blbé". Oproti famózní kinoverzi tak za tři hvězdičky.] (20.09.2007)