La notte dei diavoli

Italsko-španělský snímek „La notte dei diavoli“ má velmi dobrou atmosféru a je na něm vidět, že zachází trochu dál. Kdyby tohle točili Britové, nebude to tak drsné a nebudou tu tak odhalené ženy. I když v 70. letech už možná ano. Tvůrci se do toho ale pustili celkem explicitně, a díky tomu snímek funguje a zaujme i po dlouhé době, která od vzniku uplynula. Alespoň hororového fanouška zaujme. (07.10.2019)

Širokoúhla kamera dáva tomuto komornému príbehu na epičnosti. Je to dieťa sedemdesiatok a má klady, ale aj mínusy tej doby. Eurohorror zbožňujem, mal väčšie gule ako Hollywood a učilo sa od neho vo svojom neskoršom období aj štúdio Hammer. Takáto ponuka, ako je LA NOTTE DEI DIAVOLI, sa proste neodmieta. Gore, gothic a mystery...výdatný olovrant pre moju hororovú dušičku. (31.03.2021)

Tuhle lesní ghotiku jsem si opravdu užil, byť jde spíše o psychologické drama rodiny sužované kletbou (podle A.K.Tolstého). Stačí porouchané auto uprostřed pustiny a hlavní hrdina Nicola má o problémy postaráno. Rodina, která jediná přežívá uprostřed ruin, střeží děsivé tajemství. Jakmile se setmí, k jejich domu přichází vurdalak - hm, to by měl být vlkodlak, ale zde se jedná o jakousi kombinaci čarodějnice, upíra a zombie. Nicola, jako správný obyvatel velkého města (má nejen auto, ale i televizi), na nějaké pověry nedá. Příliš pozdě zjišťuje, že skutečnost je mnohem horší. Fajnové efekty (ne zcela dokonalé, leč milejší než digitální) krví nešetří - vyrvané srdce, probodnutá hruď špičatým kůlem či prokousnutá krční tepna. A do masakru se zapojují i děti. Samotný konec je báječnou tečkou za touhle ponurou vyprávěnkou, co není prvoplánově strašidelná, ale hezky se na ni dívá. Stylová kamera, krásné exteriéry a klasická horrová italská hudba potěší. (25.03.2016)

Hrůza a děs ... se bohužel nedostavily. Zpočátku jsem si i říkal, že by to mohlo klapnout, neboť exteriéry jihoevropského venkova na mě ve starých hororech pravidelně jakýmsi záhadným způsobem fungují a pomohou tak i jinak průměrnému filmu. Ale tohle prostě nešlo. Za prvé je to neuvěřitelně pomalé, takže napoprvé jsem u toho zhruba v polovině usnul. Druhou polovinu jsem následujícího dne zvládl již bezespánku, no k mému zděšení byla ještě horší než ta polovina předchozí. Závěr vůbec nefungoval. Boj se zombíky srandovní. (03.04.2013)

Další zapadlá raritka. O ději jsem dopředu nevěděl zhola nic, o to větší překvapení mě pak čekalo. Snímek je vlastně celovečerní verzí Tolstého povídky, kterou zfilmoval už Mario Bava ve své povídkové antologii Black Sabbath. Ta se mně sice líbila možná o něco víc, ale to neznamená, že tahle španělská je hned horší. Není, jen má lehce delší stopáž, než by jí slušela. To jsou však jen moje bezvýznamné rozmary. Každopádně je tenhle kousek naprostou lahůdkou pro milovníky starého eurohorroru: má výbornou atmosféru (prostředek trošku drhne, ale závěrečná půlhodina maže), nějakou tu nahotu a dojde i na slušné gore efekty. Takže palec nahoru, tohle mě bavilo. (27.03.2013)