Réžia:
Giorgio FerroniScenár:
Eduardo Manzanos BrocheroKamera:
Manuel BerenguerHudba:
Giorgio GasliniHrajú:
Gianni Garko, Agostina Belli, Umberto Raho, Rosita Torosh, Teresa Gimpera, Tom Felleghy, Stefano Oppedisano, Maria Monti, Luis Suárez, Renato Turi (viac)Obsahy(1)
Patriarcha se obává, že brzy přijde den, kdy se promění v upíra. Varuje proto svou rodinu, že pokud k tomu dojde, musí ho neprodleně opustit a ponechat ve svém domě, bez ohledu na to, jak moc je bude prosit o pomoc. (Epistemolog)
Recenzie (13)
Žádné béčko, a už vůbec ne euro-trash. Giorgio Ferroni zde rozehrává chytlavé drama členů prokleté rodiny, žijící na statku v jugoslávských lesích. Respektive drama ztraceného kolemdoucího, který je požádá o pomoc s opravou auta. Všechno - od obsazení a vykreslení postav, přes odhalování následků kletby, ke které jsme spolu s hlavním hrdinou zpočátku skeptičtí - tady funguje natolik dobře, až ty ryze hororové gore scény svojí přímočarostí vlastně překvapí. Ale příjemně - ve starých italských hororech, které na gore více méně stojí, je podobně kvalitní drama soukolí postav vzácné, neli výjimečné. Samozřejmostí je zde gotická atmosféra místa, krásné ženy a živočišnost, a taky jemný milostný motiv, který prohlubuje závěr filmu, takřka předznamenávající kultovní vyvrcholení některých kinematografických majstrštyků (nechci spoilovat). Holt kvalitní románová předloha. ()
Italsko-španělský snímek „La notte dei diavoli“ má velmi dobrou atmosféru a je na něm vidět, že zachází trochu dál. Kdyby tohle točili Britové, nebude to tak drsné a nebudou tu tak odhalené ženy. I když v 70. letech už možná ano. Tvůrci se do toho ale pustili celkem explicitně, a díky tomu snímek funguje a zaujme i po dlouhé době, která od vzniku uplynula. Alespoň hororového fanouška zaujme. ()
Další zapadlá raritka. O ději jsem dopředu nevěděl zhola nic, o to větší překvapení mě pak čekalo. Snímek je vlastně celovečerní verzí Tolstého povídky, kterou zfilmoval už Mario Bava ve své povídkové antologii Black Sabbath. Ta se mně sice líbila možná o něco víc, ale to neznamená, že tahle španělská je hned horší. Není, jen má lehce delší stopáž, než by jí slušela. To jsou však jen moje bezvýznamné rozmary. Každopádně je tenhle kousek naprostou lahůdkou pro milovníky starého eurohorroru: má výbornou atmosféru (prostředek trošku drhne, ale závěrečná půlhodina maže), nějakou tu nahotu a dojde i na slušné gore efekty. Takže palec nahoru, tohle mě bavilo. ()
Hrůza a děs ... se bohužel nedostavily. Zpočátku jsem si i říkal, že by to mohlo klapnout, neboť exteriéry jihoevropského venkova na mě ve starých hororech pravidelně jakýmsi záhadným způsobem fungují a pomohou tak i jinak průměrnému filmu. Ale tohle prostě nešlo. Za prvé je to neuvěřitelně pomalé, takže napoprvé jsem u toho zhruba v polovině usnul. Druhou polovinu jsem následujícího dne zvládl již bezespánku, no k mému zděšení byla ještě horší než ta polovina předchozí. Závěr vůbec nefungoval. Boj se zombíky srandovní. ()
Širokoúhla kamera dáva tomuto komornému príbehu na epičnosti. Je to dieťa sedemdesiatok a má klady, ale aj mínusy tej doby. Eurohorror zbožňujem, mal väčšie gule ako Hollywood a učilo sa od neho vo svojom neskoršom období aj štúdio Hammer. Takáto ponuka, ako je LA NOTTE DEI DIAVOLI, sa proste neodmieta. Gore, gothic a mystery...výdatný olovrant pre moju hororovú dušičku. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (2)
- Tento film je inspirován jistou legendární tradicí slovanských kultur o jakési smrti, která se vrací k životu, aby s sebou strhla své blízké. (TommyZR)
- Původní italská verze má více částí, ve kterých je vidět několik děsivých scén (některé docela krvavé) a také erotických, které se ve španělské verzi nevyskytují. (TommyZR)
Reklama