Hlavička

Jeden z přínosů k mapování francouzské společnosti, kde vyniká předčasně zesnulý Patrik Dewaere. Oprávněně má pocit křivdy, náhoda mu pomohla, že byl vytažen na výsluní maloměsta, a tak si může vyrovnávat účty s těmi, co mu ubližovali, co jím pohrdali. Přední v městečku jsou z jeho počínání vyděšení, vyvolává v nich značný strach a paniku, a těžko se vyrovnávají s novou situací a obnovují svoje EGA. Každý ví, podobně jako i Hlavička, že možnost vyrovnat si účty, je jen dočasná. Pak se vše vrací do normálu, většina lidských povah se nemění. Výsledně, pro Hlavičku, vše dopadá snad dobře, idylicky, neb si k sobě našli ve finále cestu dva lidi, ON a ONA, a film se s námi loučí v okamžiku, kdy jsou spolu šťastní. Zajímavosti: Francois Perrin není tak trochu sukničkář, Tohle nehezké slovo vymysleli určitě nějaké závistivé drbny, a Francois by se křivdilo, on jen navazuje občas hezký vztah k ženám, což je přece pro nezadaného muže s přirozenými potřebami po druhém pohlaví samozřejmostí. (01.06.2010)

Začíná to vydařeně a vtipně - rychlý sešup druholigového fotbalisty, který přijde o místo v manšaftu i v práci, jeho rychlokurs afrického zeměpisu s černými kolegy při úklidu ulic a falešné nařčení. Následuje pomsta, když se nevýrazný exfotbalista ve vězení změní v jakéhosi maloměstského Monte Christa. Smůla, že se film nechává ve střední části příliš unést fotbalem, scény z hřiště jsou zbytečně dlouhé a film zdržují. Nadlouho se také vytrácí linka s (ne)znásilněnou slečnou. ____ Film je francouzský a navíc ze sedmdesátek, takže se nedají čekat přílišné ohledy k ženám: nějaká ta facka nebo malé znásilnění přece žádné neublíží, že? ____ KOUSEK DĚJE - Jen na okraj: hrdina se sice na policii vychloubá svými sexuálními výkony, v sebekritickém momentu ale slečně Lefébvrové přizná, že často nedokáže uspokojit ani ty, které to po něm chtějí. Takže je otázkou, jestli ten žebřík postavený v závěru filmu slečnou natěšenou, že už konečně přijde nějaká akce, nebyl jen zbytečnou námahou. /28. 6. 13./ (28.06.2013)

70% Fotbal nemusím, ale jako komedie to funguje a Annaud se za svůj druhý celovečerní snímek nemusí stydět (popravdě, on se nemusí stydět za žádný ze svých filmů, vyjma Minora:-P). o Patricku Dewaereovi jsem v životě neslyšel, ale teď vidím, že bych si na něj měl dát pozor. Škoda, že umřel tak brzy. (01.08.2011)

Francois Perrin (případně Pignon, chcete-li), tentokráte trochu jinak. Žádný roztžitý smolař a "dotěrný chlap", který svými zmatky nevědomky hází klacky pod nohy ostatním. Spíše paličatý rebel v podání tipově přesného Patricka Dewaera. A také patrně nejvíce trpký scénář Francise Vebera, jaký jsem kdy viděl. Sice na nějaké kritičtější motivy u něj můžete být zvyklí, ale až tak hořká byla snad jen Hračka. Na ni navazuje v postavě všemocného podnikatele, zde navíc majitele místního fotbalového týmu, kterým maloměsto Trincamp, ve kterém se film odehrává, žije. Za srdečným fanouškovstvím se ovšem schovává pokrytectví, tahání za zákulisní nitky a falešné přátelství. Díky svěžím dialogům a hudbě slušný kousek, ale rozhodně ne nepřetžitý proud smíchu. 70% (06.02.2011)

Druholigový fotbalista je zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, která ho při identifikaci označí za pachatele. Jeho cílem je uprchnout, vyhledat svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen... Rád bych si někdy tento zábavný tragikomický příběh vychutnal znovu - je to přece jen už více než 20 let, kdy jsem ho viděl naposledy. Snímek hodnotím na základě veskrze kladných vzpomínek, díky nimž mám Coup de tęte v paměti jako černohumorný a překvapivě chytrý film z fotbalového prostředí. (15.06.2006)