Taká zvláštna rodinka

Rodinka Tenenbaumovic je opravdu tak trošku zvláštní. Vše začíná tím, kdy bohémský otec Royal opouští manželku a děti. Po dvaceti letech z dětí vyrostly individuální osobnosti se specifickými vlastnostmi, matka se znovu zamilovala a chystá svatbu a otec se ocitá na pokraji krachu. Shodou okolností se všichni členové rodiny začínají vracet do rodného domu, který obývá matka. První z nich je ovdovělý syn Chas se svýma dvěma syny, trpící až chorobným strachem, aby se nikomu nic nestalo. Druhou vlaštovkou v hnízdě je adoptovaná dcera Margot, která již od svých 12 let úzkostlivě tají své kouření (zatím úspěšně) a momentálně se rozchází se svým o dost starším manželem. Posléze přijíždí z dalekých cest i úspěšný tenista, syn Richie. Komplet rodinu uzavírá otec Royal, který se do rodiny vnutí s tím, že je smrtelně nemocný a poslední dny života chce strávit právě se svými nejdražšími. To vyvolává především mezi sourozenci válku argumentů. Spolu s otcem se pod společnou střechu vrací i spoustu nedořešených problémů z minulosti a tak se zdá, že tohle by mohla být ta správná příležitost vše urovnat a dát do pořádku. Jednou se český překlad filmu trefil do černého. Tahle rodina je totiž všechno, jen ne normální. Každý jedinec je silnou osobností, která má na plátně čestné místo. Počínaje rodiči, kteří rozhodně nemohou být příkladem pro spořádané rodinky. Chválím výborné herecké obsazení, všichni své role zvládli na výbornou a celkový dojem je takový, že je scénář ušitý hercům na míru. Příběh je bláznivý, režie střízlivě balancuje na hraně kýče a originality. Upřímně jsem se bavila od začátku do konce - pozor ale, jedná se o vytříbenou situační komedii a zároveň i drama, plné lidskosti, životních starostí i radostí, nevšedních i každodenních okamžiků, které divákovi přibližují běžný život jedné excentrické rodiny. (19.08.2012)

Wes Anderson by mě potěšil, kdyby si dal chvíli retreat, zameditoval si a budoucí snímky vratil trochu na zem ke své rané tvorbě. The Royal Tenenbaums umožňuje vcítit se do podivnůstek všech hlavních hrdinů a najít v nich zalíbení. Překombinovanost zběsilé formy tu oproti Andersonově součansé tvorbě tolik nevítězí na obsahem. (09.07.2023)

Asi nejkrásnější a nejdojemnější film Wese Andersona a jedna z nejlepších rolí pro Gena Hackmana. Nádherná podívaná, kterou prožijete se všemi Tenenbaumovými (a spol.) a budete se cítit, jako byste do té rodiny také patřili. Kdyby snad někdo chtěl, abych mu popsal, v čem spočívá kouzlo tohoto filmu, neobtěžoval bych se vymýšlením nevymyslitelného a rovnou bych ho posadil před televizi, protože tohle se zkrátka musí vidět. (21.08.2022)

Vůbec jsem to nečekal, ale Royal Tenenbaums je jeden z nejlepších Andersonových filmů. Jeho předchozí Rushmore mě příliš nezaujal a tak jsem se trochu bál, že i Royal Tenenbaums budou postrádat většinu toho pozdějšího andersonovského rukopisu. Opak je pravdou. Formálně brutálně vypiplané od první vteřiny, herecky nabušené a nádherně stylizované. Ovšem není to komedie (a trochu se obávám, že jako komedie byl film ve své době u nás distribuován). Anderson natočil hravý film o depresi a poškozených rodinných vazbách. Zní to prapodivně, ale je to přesně to, co k jeho výrazovým prostředkům perfektně sedí. Ten nostalgicky dětský náhled na něco, co je ve skutečnosti smutné a tíživé, mě originálním způsobem oslovuje a jitří ve mně divácký i kritický zájem. 8/10 (20.01.2020)

Odvyprávěno osobitým Wesovským stylem, ve kterém mi tentokrát chyběl náboj a rozehrání figurek zábavnějším způsobem. Drama o slepování rozpadající se rodiny plyne vlažným způsobem a nevýrazných pasáží se objevuje příliš. Když se zamyslím, pouze poslední patnáctiminutovka dokáže pracovat s jakoukoli emocí diváka. Tak trošku mi to připomínalo potulování ztracených herců a jen Gene Hackman působil v kranflecích. Rozhodně nedoporučuji milovníkům komedií......4/10 (26.01.2018)