Taká zvláštna rodinka

Taková zvláštní rodinka je plná takovýho zvláštního a hodně suchýho humoru, kterej sice občas pobaví, ale po většinu času jsem si jenom tak řikal, že tohle asi mělo bejt jako vtipný, ale na mě to nějak nefunguje. Zkrátka mě to moc nezaujalo a nezachránila to ani účast několika mejch oblíbenejch herců. (30.04.2006)

Nemôžem si pomôcť, ale nemám rada filmy Wesa Andersona a to viem povedať už po dvoch jeho filmoch. Neviem si totiž predstaviť, že by sa ostatné mohli vymykať tomuto zvláštnemu, pre mňa nepochopiteľnému, suchému flegmatickému čiernemu humoru. Ostáva mi len dúfať, že Fantastic Mr Fox sa vyhne mojim "predsudkom" veľkým oblúkom, pretože - naozaj by ma potešilo pozrieť si ďalšiu dobrú adaptáciu knihy Roalda Dahla. (01.11.2009)

Prvních dvacet minut jako vystřižených z Woodyho Allena, pak už si šel film vlastní cestou. A tou cestou, jež mi přesně vyhovuje. Nepřestává mě překvapovat Owen Wilson - jak jsem z něj byl unesen v Půlnoci v Paříži, že zvládl postavu "Woodyho bez Woodyho", stejně tak jsem netušil, že v rané tvorbě Wese Andersona mu pomáhal se scénářem. Herecká sestava je našlapaná, často poskládaná z jeho dvorních herců, to je ostatně základní rys Andersonových snímků. Nejvtipnější postava Pagoda, nejvíce sexy bláznivá a šílená femme fatale Gwyneth Paltrow. (03.02.2024)

Stejně jako to je zvláštní rodinka tak tenhle film byl opravdu zvláštní. Nejen že mě ničím nezaujal(i když mám ráda herce a režiséra Bena Stillera a jeho film Reality Bites naprosto zbožňuju)ale také mě neskutečně nudil a snad ani jednou jsem se nezasmála. Spíš jsem na to nechápavě zírala...Prostě celkem dost nudný film...Dvě hvězdy za pár celkem dobře zahraných rolí. (08.12.2011)

Typický představitel cyklu „smart cinema". Výstřední postavy, sarkastický humor, ironický pohled na tradiční rodinné hodnoty, dysfunkční rodinné vztahy, epizodická struktura. Neboť jde zároveň o film Wese Andersona, je epizodičnost zvýrazněna dělením do kapitol (plus prolog a epilog), kompozice připomínají obrazy (tableaux shots), z nichž každý lze pro jejich vypiplaný design a množství vtípků v mizanscéně rozebírat mnoho minut, geometricky přesné pohyby kamery se střídají se „spontánními" sekvencemi snímanými ruční kamerou (podobně vedle sebe Anderson staví scény jako z grotesky a realistické násilí, v jehož důsledku jde skutečně o život), citují se zde slavné filmy, v podkresu neustále zní zpola vážně využívané skladby známých hudebníků a děti se mnohdy chovají dospěleji než dospělí. Celkem bych souhlasil s názorem, že jde o Andersonův film s největší vypovídací hodnotou, protože v něm režisérovo hračičkovství nezastiňuje vážná témata, o kterých pojednává. Osobně si každopádně myslím, že se jako režisér doopravdy „našel" až v Životě pod vodou. 80% Zajímavé komentáře: Aquarius, Callas, wipeout, Martass21 (10.07.2005)