Pred súmrakom

Pokračovanie, ktoré svojmu predchodcovi nerobí žiadnu hanbu, pretože sa mu svojou kvalitou minimálne vyrovná. Spôsob narácie a jeho zobrazenie ostáva identické ako pri prvom dieli. Čo sa "zmenilo" sú samozrejme hlavní predstavitelia - tak fyzicky ako i duševne. Zatiaľ čo prvý diel veľmi verne zachytával zoznámenie dvoch mladých ľudí - plných ideálov, tak pokračovanie zase verne sprostredkováva pocity a životné postoje tridsiatnikov. Dialógy sú prostejšie romantický čŕt, ale naopak obsahujú viac životných skúseností, určitého triezvejšieho (racionálnejšieho až miestami zatrpknutého) náhľadu na svet. Medzi to sa vnára aj určitá dávka melanchólie a túžba zmeniť ten rozhodujúci 16.december v ich minulosti. Ale aj napriek tomu, je vzájomné puto medzi predstaviteľmi veľmi silné a hlavne prirodzené, presvedčivé, skutočné a krásne! Práve posledné slovo sa na samotný záver filmu hodí dvojnásobne. (23.01.2005)

Moc pěkný film, který vlastně není o ničem, jde o jeden dlouhý rozhovor mezi dvěma osobami, které se 10 let neviděli, ona mu ublížila, ale on k ní samozřejmě stále ještě něco cítí. Přes tento klišovitě znějící popis a fakt, že se ve filmu nic neděje jde o dílko záživné, zajímavé a to zejména díky úžasným a inteligentním dialogům a oběma hercům. (26.07.2007)

Na první pohled možná stejně o ničem upovídané, jako první díl, je tu ovšem pro mě jeden zásadní rozdíl. Dialogy mají přímou dramatickou návaznost na něco, co se stalo a co divák může tušit, navíc potenciál je i v desetileté odluce a vývoji obou charakterů. To jim samo o sobě dává skutečnou funkčnost v i rámci filmu. Když jeden dělá totéž, nemusí to být vždy totéž. (12.02.2007)

A po devíti letech, potkali se znovu. Na jiném místě, za jiných okolností. S léty jim sice přibyly vrásky, ovšem jejich vášeň zůstala a křehké pouto, které je předtím tak silně pojilo, je teď mnohem intenzivnější. Další hořkosladé meditování trojice Linklater, Hawke, Delpy nad úspěchem a zklamáním, láskou a bolestí v příjemném prostředí, se skvěle napsanými dialogy a naprosto úžasným finále. (17.07.2007)

Neni bezpodmínečně nutné znát "jedničku", ale je to dobré k tomu, abyste leccos pochopili. To, že se Celine napřed chová jako pohodová a nezávislá frajerka, aby pak na Jesseho chrlila, co pro ní setkání s ním před lety znamenalo a jaký vliv mělo na její další život, i to, jak je Jesse zprvu milý a pasivní, aby pak přiznal, že s jeho manželstvím vykresleným na přebalu knihy to není žádná sláva , má zkrátka jediný důvod: na rozdíl od vzplanutí ve Vídní, které trvalo "celou" noc a kdy byli oba plní vizí a plánů, jsou teď tak trochu omlácení životem a na to, aby si udělali jasno mají jen 80 minut....a taky jsou v Paříži. (02.08.2004)