Milujte svojho zabijaka

George Clooney si ze mě nejspíš dělá dobrý den. Jeho marná snaha o režijní invenci se v mých očích absolutně nepovedla. Z formální stránky této břečky je mi na blití a samotný příběh mi nepřinesl vůbec nic. Je tak špatný, že plejáda známých xichtů nemá nejmenší šanci to zachránit od odpadu. Doufám, že jiné snímky z jeho dílny dopadnou lépe. Něco mi ale tento film přece jen přinesl. Bavil jsem se tak "skvěle", že jsem se při projekci naučil dalších pár akordů. 1% (13.06.2011)

Bavit lidi a zabíjet je si může být někdy dost podobné. Třeba vtipy Petra Novotného mívají často vražedný potencionál. Confessions of a Dangerous Mind je první film z pera ,,geniálního" Charlieho Kauffmana, který přišel se mnou do styku. Musím říct, že ze začátku mě Coenovsky laděný scénář plný černého humoru opravdu chytil, ale postupně mu začal docházet dech, protože se utápěl v šílených nápadech. Takže nejsilnější složkou filmu pro mě je skvělá režie George Clooneyeho (ano některé triky, už jsem viděl jinde, ale co je na tom), která si skvěle hraje s kamerou a střihem, kdy postavy přecházejí z jednoho pokoje do druhého a objeví se na úplně jiném místě. Takhle výbornou kameru, která vytváří parádní jízdy, jsem opravdu dlouho neviděl. Ale to všechno by bylo samoúčelné, kdyby film neměl skvělé herce (Barrymore, Roberts, Hauer a samotný pan režisér) a nad všemi těmito jmény se tyčí vynikající Sam Rockwell, který si svého televizního zabijáka vysloveně vychutnává. K tomu má film zajímavá camea, kdy se ale takový Pitt a Damon dají opravdu promrknout. Confessions of a Dangerous Mind nám ukázal, že Clooney není jen skvělý herec, ale i skvělý režisér a já se díky tomuto snímku určitě brzo mrknu na Dobrou noc a hodně štěstí. (11.01.2008)

Zajímavá záležitost. George Clooney je asi opravdu šikovný chlapík. Před kamerou to obstojně válí a za ní je také suverén. Možná byl film místy příliš rozvleklý a chtěl maličko popostrčit, ale určitě mě přinejmenším dobře pobavil. Drew Barrymore se mi moc líbila a Sam Rockwell doslova válí. Dále jsem byl mile překvapen z účasti spousty známých tváří. (12.07.2003)

Na konci filmu jsem si připadal jako po zhlédnutí snímku Muž na Měsíci. Další osobnost americké společnosti, o které toho moc nevíme a byla nám přiblížena filmem se skvělými hereckými výkony, atmosférou i myšlenkou. Potlesk si kromě Charlieho Kaufmana jistojistě zaslouží i George Clooney. A nejen za režii. (09.02.2006)

No... no... hmmmm... Čekal jsem od toho daleko víc a to byla možná chyba. Je taky dost možné, že jsem to na první projekci úplně nepochopil, Kaufman je tím proslulý, třebaže mě se vždycky zaklapl už napoprvé. Proti hereckým výkonům ani ň, Clooney si je povodil pěkně, sám to zvládl taky dobře. Režie je vynalézavá, třebaže stejně jako celé vyprávění občas zmatečná, čemuž se není nic co divit, uvážíme-li, jaký scénář se tady na plátno převádí. Docela jsem povytáhl obočí, když jsem viděl ten snad ten nejkratší záběr na dvojici superhvězd v historii narativního filmu (Dating game a Matt Daemon a Brad Pitt) - tohle mi trošku zasmrdělo reklamou, tj. kluci se tam Georgovi objevili, aby si je mohl dát do titulků na plakáty. Jinak to bylo správně ujeté, očividně se to nebralo vážně... tuším, že jsem nepronikl patřičně hluboko, ale do druhé projekce nemohu jinak než: 60% (18.07.2006)