Harold a Maude

Harold je mladý muž, který se už jako dospělý narodil. Tak trochu zvláštní osobnost, samotář se sebevražednými sklony. Nejlépe se cítí na pohřbeh a nebo se smyčkou kolem krku. Zachrání ho energická stařenka Maude, se ktorou se seznamuje na pohřbu (no kde jinde) a nekonečný shluk zábavných situací a zážitků může začít. Dva excentrici představují dokonalý model protikladů, co se přitahují. Přátelský vztah pomalu přerůstá v něco víc, ale to v tomto snímku vůbec není podstatné, protože na to film neklade až takový důraz. A i když v roce 1971 byl tento film asi hodně silná káva právě kvůli tomuto nekonvenčnímu vztahu, dnes už je spíše vnímaný jako 'oslava života' aneb 'najdi něco, co tě v životě dělá šťastným a drž se toho'. Mě se tento originální a netradiční strašně smutný a zároveň pozitivní snímek velice líbil a úžasný soundtrack je jen sladká tečka za něčím, co prostě baví. Tyhle lehce nerealistické filmy o podivínech, kteří působí opravdověji než většina lidí, to já prostě můžu. - "I haven't lived, I've died a few times. I decided right then that I enjoy being dead." (17.02.2019)

Kouzelně zábavný film o smutných věcech a báječných možnostech života. Zábavný, místy s téměř montyphonskou aurou absurdity, přesto současně dojemný, excentrický přesto místy až melancholický, ovšem bez onoho typicky podlézavého hollywoodského patosu. Maud je neuvěřitelná ranařka, její životní elán by dokázal energií zásobovat krajské město střední velikosti a nedivím se, že Harold, žijící ve světě plném studených čumáků a magorů, z ní byl u vytržení. To vše s plnou výbavou bizarních vedlejších postav, skvělých dialogů a zábavných momentů. Ať už jsou to skvělé scény s policistou a silniční kontrolou nebo matčiny pokusy seznámit Harolda za účelem sňatku s panoptikem svobodných dívek. (19.07.2019)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Souhlasím s Rob Royem: Na mne to úplně křičí vykonstruovaností. Jistě, je zde pár dobrých gagů, pěkná kamera, pěkné písničky. Ale proč taková porce nepravděpodobných bizarností? To, co funguje u Monty Pythonů nebo v povídkách Woodyho Allena, vypadá ve filmové love story jako křečovitá snaha o originalitu za každou cenu. Proč rovnou nenatočit film o lásce hrocha, který se živí zatloukáním hřebíků do popelnic a porouchaného kávovaru z Ugandy? (08.03.2007)

Scénář: Colin Higgins .. Harold je komplikovaný chlapec s absurdní zálibou jak vzdorovat své matce a předvádět se, zejména jako zabitý. Maude je excentrická důchodkyně, užívající si podzim života plnými doušky. Oba toho mají, i přes zdánlivě propastnou věkovou bariéru, hodně společného. Usměvavý snímek, který však neběží na své možné komediální maximum, ale kdo má rád bizarní situace, určitě si pošmákne. Strýček Voják je nejlepší vedlejší postava.. 70%. (10.10.2007)