Ze srdce...

Bollywood nebývá vždycky veselý a roztačený. Dil se...je film plný bolesti a zoufalství, ale také poetiky, opírající se hlavně o výtvarnou kameru Shantoshe Sivana. Atmosferických momentů je mnoho, ale osobně bych vyzdvihl především scénu s písní Dil se re, která dává vyniknout talentu režiséra i kameramana a samozřejmě také exotické kráse Manishy Koiraly. ______ Mrzí mne akorát velmi špatná kvalita obrazu. Film jsem viděl z originálního DVD, to je však očividně naskenované z poškozeného filmového pásu a bez jakéhokoli remasteru, vinou čehož je obraz neostrý, vybledlý a hlavně plný různých šrámů a škrábanců. Vydání v lepší kvalitě by si Dil se...i jeho diváci určitě zasloužili. (15.06.2009)

Jako v mlze ztrácí se hlavní postavy, chovají se tak, že vás to vyvádí z míry, pod dešťovou clonou ztrácí s děj, byť myšlenka je zajímavá, nejkrásnější je choreografie, působivá a smyslná, vábivá a dráždivá, prozradí vám víc než hodina filmu, je to překrásný způsob, jak projevit podstatu vztahu a niterné pocity, tanec v tomto filmu rozhodně vede. (12.05.2018)

Dvě a tři čtvrtě hodiny koukání na extrémně nesympatického, vlezlého, sobeckého blba, a jeho patologickou obsesi náhodně vybranou ženskou, o níž nic neví - to prostě nemůžu hodnit kladně. Indickým ženám (a očividně i místním hodnotitelům) nejspíš imponuje, když je někdo brutálně stalkuje, agresivně se jim vnucuje, a bere při tom nulové ohledy na dotyčnou, její pocity i soukromí. Tohle je jako romantika? Nefunguje to. Není tam žádná chemie, on je nesnesitelný, ona je stále chladná a nic o ní nevíme. První dvě hodiny jsem vyloženě přetrpěl a líbilo se mi paradoxně jen to, co mě na indických filmech jinak odrazuje - hudební a taneční vsuvky. Hlavně ta úvodní na střeše vlaku byla dokonalost, ale i všechny ostatní mají skvělou kameru, lokace, kostýmy, barvy a choreografii. Tyto scény samy o sobě jsou důvod, proč dávám aspoň dvě hvězdičky. Po dvou hodinách to začne být koukatelnější, zřejmě proto, že se příběh stočí trochu jiným, dramatičtějším směrem. Myslím, že kdyby středobodem filmu byl příběh severovýchodních separatistů bez té patetické “romantiky”, dopadlo by to mnohem líp. Určitě bych to ocenil víc, než dvě dějové linky, z nichž jedna je nekoukatelná a druhá není dostatečně vysvětlená. Ale poslední scéna potěšila. Přesně takový závěr jsem si přál, ale nečekal jsem, že se mi to splní. Dokonce jsem u toho vykřikl radostí :) (09.10.2023)

Rahmanov soundtrack mám doma už asi 9 rokov. Poznám ho naspamäť a je naozaj parádny. Tak som si konečne pozrela príbeh, ktorý ku nemu patrí. Na Bollywood celkom netradičný. Príbeh Amarovej lásky, ktorej nepriali okolnosti, na pozadí ktorej sa rieši vážna téma - terorizmus. Film mal aj slabé chvílky, ale kašlať na ne. Shahrukh bol miestami fantastický a každý song mal vo filme vlastný klip. Štvrtá * za muziku. (05.09.2015)

Začnem od konca, záver tohto filmu bol pre mňa asi najšokujúcejší a nejneočakávanejší aký som kedy videla. Aj keď z celého deja tento zmar bolo do značnej miery cítiť, fakt som až toto nečakala. Film mi utkvel v pamäti dvoma scénami a to tou záverečnou a videom k piesni Chaiyya Chaiyya, tá pieseň v sebe zosobňuje obrovskú dávku túžby po živote ktorú ja osobne cítim z celého filmu, aj keď nakoniec dopadne ako dopadne. Pre bežného diváka je tento kúsok nestráviteľný, je presýtený emóciami toho rázu, ktorý sa v západnej filmografii nevidí. SRK tu tol aj s Manishou skvelý, ona síce nie modelkovský typ, ale má v sebe určitú tragičnosť a osudovosť, ktorá tu bola absolútne na mieste. Prostredie kde sa natáčalo absolútne podčiarkovalo náladu a vzhľad filmu, výber bol dokonalý. (21.01.2019)