Aberdeen

Typicky skandinávské téma alkoholismu, s typicky brutálním ztvárněním (otec alkoholik, dcera, co se taky umít pořádně napít respektive sjet kokainem ... ), se zřetelnou dávkou nadsázky až sebeironie. Prostě něco extra. A je jedno, že to není tak úplně syrová realita, vždyť se nejedná o dokument, takže si film může dovolit -tady hodně negativně zmiňovanou- "vykonstruovanou" zápletku. Těžiště a poselství tohoto filmu netkví v této zápletce, nýbrž v pocitové rovině filmu. A to, že se lidičky v tomhle filmu chovají absurdně, vždyť o tom to je! (20.01.2006)

Nechápu, kde se stala chyba, ale já měl celou dobu pocit, že sleduju tuctovou a strašně průměrnou road movie, jejíž děj je mixem nejčastějších road movie zápletek (potomek smiřující se s rodičem (nebo naopak), nějaká ta romantika, někdo umírající na rakovinu), který navíc je plný klišé a zvratů vycucaných z prstu. Proč ta srážka chodce, proboha? Ta tam působí tak strašně nahodile, že jsem jen nechápavě kroutil hlavou. Proč drogy? Proč ta první scéna v nemocnici, kdy je Kaisa ožralá? Proč ten mladý kluk od Kaisy odešel? Ty incestní scény byly sakra co? Kdyby to aspoň působilo uvěřitelně, ale tady je to neskutečně umělé. Nehledě na to, že charaktery postav ani nejsou pořádně propracované, za celý film jsem se ani nedozvěděl, co přesně se v té rodině stalo, proč jsou všichni navzájem pohádaní a z jakého důvodu ani Kaisa, ani Tomas nechtějí vidět Helenu. Jo, dostal jsem pár náznaků, ale ty říkají tak strašně málo, že si z toho stěží můžu cokoli poskládat. Navíc alkoholik se takhle rychle fakt nevyléčí, to je dost naivní představa. A proč mezi sebou rodilí Norové mluví pořád anglicky jsem taky jaksi nepobral. Po filmařské stránce to je dobré, ten občasný humor to oživí a pár scén není špatných, ale ve výsledku je to pořád strašně tuctový film, který pro mě má víc mínusů, takže si ani ty slabé tři hvězdy nezaslouží, i když jsem je chtěl celou dobu dát. Pak ale přišel srdceryvný závěr ve věznici a já si uvědomil, jak nefunkční to celé bylo. Špatné drama, špatný psychologický film, snad jen ta road movie se na tom povedla. Ale to na víc jak lepší 2* není. (02.03.2021)

Lena Headey se mi po Sarah Connor Chronicles tak zprotivila, až jsem si říkal, že získat zpět mé sympatie pro ni nebude zhola možné. Aberdeen však všechno změnil. Když se postaví vedle hereckého velikána, tak je vidět že i ona umí zahrát. Aberdeen je pravdivým pohledem na obyčejný a hlavně skutečný život, jaký vede "průměrný" člověk. Rozvrácená rodina, hádky, otec alkoholik, matka na smrtelné posteli, dcera "děvka" a feťák. Je smutné, že až díky rakovině je rodinka znovu pohromadě. A ani nyní není nouze o rodinné dramata. Otec se stále utápí v alkoholu, dcera se i přes otcovu snahu komunikovat chce jen hádat, aniž by na to vlastně měla právo. V Aberdeenu nejsou kladné charaktery, i když se o to ke konci snaží (možná se jim to v poslední pětiminutovce přeci jen podaří). Ne, i přes jasný posun v chování postav k lepšímu v sobě mají zakořeněnu špatnou povahu - viz otcův útěk s prázdnou peněženkou, či dceřino představení se záchytkou. A proto se mi film líbil. Takhle nějak to ve světě chodí. Nikdo se na povel nezmění. Nikdy. (16.05.2008)

Road movie je dost pofidérní žánr - v naprosté většině případů dopadne jako nesourodý slepenec okamžiků bez dramatického oblouku a pointy. Právě proto přitahuje jako magnet scenáristické břídily, kteří si můžou splácat dvouhodinový, bezkoncepční tok myšlenek a říkat tomu "záměr". "Aberdeen" patří k těm nečetným šťastlivcům, kterým se z té potenciální nehody podařilo vymanévrovat - i když to bylo párkrát o fous. Hodně mu v tom pomohly bezchybné výkony Leny a Stellana v hlavní roli a uhrančivá Preisnerova hudba, hlavní linku příběhu zajímavě obohatila postava dobráckého řidiče kamionu (Ian Hart). Mínusem je trochu nedbalá psychologie Kaisy, která v jednotlivých segmentech "nelícovala" (trochu zmatený motiv s prací a šéfem, naprosto zbytečná a rušivá opilecká scénka v autě a v nemocnici). Po škobrtnutí v závěrečné čtvrtině ale přichází poměrně silný, i když trochu kýčovitý konec, takže plná spokojenost. Dobro došli na Jadran. Uzavřu kruh: Je jen málo road movies, na které mám chuť se kdykoliv podívat ještě jednou - tohle je určitě jeden z nich. (08.03.2014)

Road movie o zblížení dávno nevideného otca a dcéry. Cez strasti spoločného cestovania a flashbacky do radostne stráveného detstva k otepleniu dávno vychladnutých citov. Umelo vykonštruovaná zápletka (so snahou o prirodzenosť) a snaha zapôsobiť dojímajúcim humorom ožranského otca sú značne nevierohodné a posúvajú celý film od autentickej rodinnej drámy skôr k oslave prosperujúcich častí Európy, tak rozličných a predsa blízkych. Vtipná európska road movie ani náhodou (takou je napríklad belgická Aaltra). (10.09.2004)