Vítejte zpět, pane McDonalde

Rezieser a scenarista Koki Mitani je v Japonsku hviezda, jeho posledny film Suite Dreams s 50. mil. dolarmi zarobenymi bol tretim najuspesnejsim jap. filmom roka 2006. V 1997 bola situacia podobna, Mitani sice nebol tak velkou celebritou ale po uspesnej kariere komedialneho a televizneho divadelnika to mal lahsie, nez ini debutanti. Pri sledovani dobrych filmov zo zakuliasia filmoveho biznisu musi mat clovek dojem, ze bez niekolkominutovej nestrihanej uvodnej sceny to nejde. (the player, who is camus anyway) Mitani ma rad dlhe zabery, je to sucast jeho divadelneho vnimania, kde ziadne strihy nie su. Welcome back Mr. McDonnald je jemnou komediou a pardiou japonskych zvykov, podobne to robi napr. J.Itami. Na rozdiel od Itamiho je vsak Mitani menej japonsky, prilis sa vzhliadol v Billovi Wilderovi, prilis miluje anglicku a americku divadelnu scenaristiku. Ono to vsak nie je na skodu, skor naopak. Tam kde Izami zostava japonsky japonsky, Mitani dokaze japonskost podat pristupnejsie. Forma genialna, obsah jednoduchy - natacaie rozhlasovej hry sa moze pekne zopsut, ak sa v zivom vysielani zacne menit scenar. Mitani sikovne napisal scenar na zaklade vsetkeho, cim ako scenarista musel v zivote prejst. (10.04.2007)

Málokedy sa znižujem k jednoslovnému komentáru, ale v tomto prípade urobím výnimku: KRAVINA. Žiadnym iným slovom nedokážem opísať svoje zhnusenie na touto trápnou komédiou, pri ktorej sa mi na tvári neobjavil ani náznak úsmevu. Možno, keby to nakrútili kedysi vo Francúzsku alebo Taliansku? Ale to japonské poklonkovanie, ktoré v iných japonských filmoch bezproblémovo tolerujem, ma rozčuľovalo do nepríčetnosti. Jediné, čo ma ako tak zaujalo, bola postava starého ruchára. Inak dopozeranie toho filmu považujem z mojej strany za číry masochizmus, ktorý by som nemal podceňovať. (06.07.2013)

Přepisovat scénář za běhu se nemusí vždy vyplatit. Přesvědčil se o tom už Jíša, kterému přepsali jeho Trhák, přesvědčí se o tom i mladá autorka Miyako Suzuki. A právě českou klasiku měl zřejmě nakoukanou Koki Mitani. Zaměnit kulisy z filmového štábu na živé provedení rozhlasové hry přidalo do schématu asijskou nostalgii. Zaplnil studio absurdními postavičkami (zde se najde spousta styčných ploch s naším Trhákem či Životem v oblouznění) a nechal je samostatně žít. Škoda, že jsou někdy příliš vidět divadelní kořeny režiséra, který nechává herce totálně přehrávat. Jistě záměrně a úmyslně, ale mě to stoprocentně nesedlo. 70 % (09.11.2009)

Na první pohled jen hřejivá, trochu bláznivější, oddechovka, na pohled druhý skvěle napsaný a natočený komediální masterpiece. Film je unikátní svým skvěle dávkovaným humorem, ten je naprosto výhradně konverzační ala klasické ztřeštěné (screwball) komedie a i přes svou ulétlost se vyhýbá lacinějšímu slapsticku. Chytlavý scénář nenechá vydechnout a do 103 minut toho vtěsná opravdu spousty. Brilantní výkony napříč početním obsazením. Pobavá i jediná současná hollywoodská star Ken Watanabe v malé ale přesto skvělé roli truckera. (29.05.2015)

Skvělá japonská komedie připomínající Čapkovy hříčky "Jak se točí...", ale dovedená do bláznivých absurdit. V žádném okamžiku film neztrácí humor, ani vynalézavost a spád. Výteční jsou herci, kteří se na první pohled sami baví. Malinko vadí jen ohromné množství dialogů, takže titulky komplikují sledování hereckých kreací. (10.05.2013)