Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHrajú:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská (viac)Obsahy(1)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
„Já ti dám pokutu, ty pišišvore!“ Kdepak s tímhle chvástalem na starého podšívku Šafránka…Plachtův lidový vypravěč a věčný cestoval je skvělý, člověk se těší na každou jeho „zaručeně pravdivou“ odpověď či historku. Ostatní také nejsou špatní (ačkoliv třeba Filipovský, Futurista či Trégl určitě mohli dostat víc prostoru), za zmínku jistě stojí i Pištěkův nerudný mlynář toužící po nedosažitelné železniční zastávce, ale ještě víc mě bavil výborný staromládenecký a cyklistický spolek Nežeň se („Společný povinný úsměšek!“) s podařenými, vtipně otextovanými písničkami, kterých bych snesl klidně i víc. Nechybí spousta omylů, setkání, nějaká ta romantika v podání Beneše a Janů, úsměvná, pohodová atmosféra…škoda jen, že filmu postupně začne pomalu ale jistě docházet dech, humoru plíživě ubývat a konec už je bohužel jen chabým odvarem slibně rozjeté podívané. Škoda, na slabší 4* to ovšem ještě stačit bude. „Vy ste byl v Praze?“ - „Zrovna du vodtamtaď.“ - „Šafránku!“ - „No…byl sem skoro v Berouně a jak daleko je z Berouna do Prahy?!“ ()
Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo. ()
Selanka při jejímž sledování vás ani nenapadne, že vznikla těsně před atentátem na Heydricha, vyhlazením Lidic a Ležáků, leteckými útoky na Plzeň... . Komedie z prostředí českého venkova, kde se zpívá a rozverničí, si i přesto našla cestu do kin. Táhne ji J. Plachta společně s T. Pištěkem a jako bonus krásná Zorka. Najdeme i pár zajímavostí té doby, které nabourají zažité představy mnohých diváků. Takže neškodná zábava s drobnou osvětou navrch. ()
Velkou část na úspěchu filmu májí bezesporu Kocourkovští učitelé. Poloprofesionální sdružení studentů původně z Rychnova nad Kněžnou. Jejich činnost byla přerušena první světovou válkou, ale obnovili činnost po válce a působili cca do roku 1954. Objevují se v řadě českých filmů, bohužel u většiny nejsou uvedeni. ()
Dobová adaptace populárních divadelních humoresek Karla Fořta, objevivších se na filmovém plátně již v období němé kinematografie, oživuje nejen atmosféru venkovského mlýna, ale také pražské Jubilejní výstavy, konané ve jménu velkolepých průmyslových a technických objevů. Hereckému obsazení v čele s Theodorem Pištěkem, Jindřichem Plachtou a Svatoplukem Benešem tentokrát vévodí teprve dvacetiletá Zorka Janů, která se s překvapující lehkostí a něžným půvabem dokázala překlenout přes veškerá protivenství, podnícená mmj. nedostatkem vlastního sebevědomí. Adina Mandlová si i přes poměrně malý prostor před kamerou přirozeně získává diváckou pozornost a svou koketní roli krášlí lehkým ironickým nadhledem, byť vrcholné pěvecké sólo bylo nahrazeno profesionálním dubblem. Tradičně znamenitá je další opilecká etuda Ference Futuristy; jasně dominující hodnotou tohoto příjemného filmu ovšem zůstává pěvecký sbor Kocourkovských učitelů coby spolek starých mládenců s heslem "Nežeň se!" Vkusný zábavný titul, který svou atmosférou nakazí i současného diváka a který je dalším důkazem tvrzení, že v nepříznivých dobách vznikají ta nejlepší díla. ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (6)
- Filmový mlýn je Dědkův mlýn v Unhošti ev. č. 488. Je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. století. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se vyráběly housle a později sloužil jako zájezdní hostinec. (sator)
- Natáčelo se i v obci Chyňava. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Ve filmu vystupují a zpívají „Kocourkovští učitelé“, původním názvem „Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských“. Bylo to poloprofesionální pěvecké sdružení, jež působilo na scéně české populární hudby prakticky od konce 1. světové války až do roku 1957. Do souboru mimo jiné patřil tak skladatel Julius Kalaš. (sator)
Reklama