Nedeľa vo Ville d'Avray

Ó jak podiv(uhod)né mohou být cesty lidské psýchy... Jaké může být pouto dvou osudem traumatizovaných osamělých bytostí - dětinského muže s amnézií a násilnickými sklony a poněkud dospěle přemoudřelé a přecitlivělé holčičky bez rodiny? Uprostřed nechápavého nechápajícího povrchního světa konformní maloměšťácké společnosti? . . . Škoda jen, že v případě tohoto filmu (tak nějak nevyrovnaného - tak jako duše hlavních hrdinů) místy zbytečně převažovala zvláštně poetická (ve fatálním závěru pak až patetická) složka nad ryzí realitou, čímž d.m.s.n. právě tím ovšem ubrala příběhu trošku zbytečně na síle a uvěřitelnosti... Co ale vytknout ryze vizuální stránce tohoto téměř půlstoletí starého snímku? . . . A tak s notnou dávkou tolerance k formě i obsahu nakonec rád dám plné hodnocení. Protože z ryze lidského hlediska - po odmyslení si oné dobové artistnosti - jde o vynikající a příběhem silný film... - - - P.S. Nu ano - a taky mám rád ty staré poválečné černobílé (nejen) francouzské snímky, možná i pro tu trošku dnes už nemístné artistní poetiky... ;-) - - - - - (Poprvé viděno v hluboké pochmurné zimní noci 6.1.2009 na ČT2, komentář zde jako třináctý - 6.1.2008) (06.01.2009)

Krásny poetický príbeh havarovaného pilota, ktorý stratil pamať a malého dievčatka, ktoré opustila rodina je plný jemnosti, nehy a snahy o priblíženie sa k ľudskej bytosti ako takej. Či už je to vzťah pilota k dievčatku alebo k mladej sestričke, s ktorou žije, ide ozaj o citlivý pohľad do ich ich vnútra. Krásny film. (04.05.2014)

Poetický a zároveň nesmírně krutý film, který je uchopitelný stejně obtížně jako vztah dvou hlavních postav. Za poetickými záběry hravých procházek po parku se stále silněji ozývají tóny hrozící tragédie a skvělé herecké výkony to jen umocňují. Film, který na mě po celou dobu působil tak intenzivně, že jsem po jeho skončení raději musel jít na čerstvý vzduch se vzpamatovat a opět vrátit do skutečného světa. (14.12.2007)

Film, který mi občas připadal zmatený jako hlavní hrdina. Ale ten jeho častý mírně somnambulní výraz přerostlého dítěte byl přesvědčivý. Pokus o návrat do dětství (byť nepochybně idealizovaného) jako útočiště ztrápené mysli občas funguje (jak dokládají knížky jako Babička či Bylo nás pět). Proto to hrdinovo porozumnění opustěnému děvčeti (výkon její představitelky je hodně působivý). Žádný pedofilní podtón bych zde nehledal. Ostatně ten nakonec hledali a našli samozvaní Cybèliini ochránci, kterým ovšem jinak byla zcela lhostejná. No, možná je ten příběh trochu moc vyspekulovaný, takže jde spíše o takovou obrazově vytříbenou pohádku se smutným koncem. (28.08.2014)

Nádherný film. Křehký a tragický přiběh dvou ztracených a bolavých duší. Skvěle zahrané. Chytalo to za srdce a zároveň byl člověk napjatý, kam až může tohle setkání zajít. Serge Bourguignon naštěstí nesklouzl k nějaké tupé senzacechtivost a skandálnosti. Pokud se držel věrně literární předlohy, pak si ji musím sehnat. (24.01.2008)