Ong-bak

Ong-bak? Čo to je? No je to (asi) socha budhu z jednej dedinky, ktorej hlavu ukradnú nejaký zlí chlapíci a najstatočnejší muž z dediny sa ju vydá hľadať a hlavne získať (vybojovať). Že námet je nič moc? No poviem vám vždy lepšie ako keď má niekto pomstiť niekoho brata... A tak sa hlavný hrdina dostane nechtiac do arény a ... Proste skvelá réžia Prachya Pinkaewa (kto to je?) a tie akčné scény (film mi najviac pripomenul Mortal kombat alebo Krvavý šport, ale tie si 5 hviezdičiek určite nezaslúžia) natočené dosť brutálne, ako napríklad v Rundown, dočkáte sa aj lámaní kostí a jednej lebky ;-), bojové umenie hlavného hrdinu ktorý používa hlavne lakte a kolená (super, super), a uvidíte niekoho fajčiť tak ako ste zaručene ešte nevideli ;-)) a protivník si musí pichať nejaké povzbudzujúce látky aby na našeho hrdinu mal (vzpomínate na Dolpha Lundgrena v Universal Soldier). Proste prekvapujúca zábava z východu. (18.11.2004)

Ong-bak jsem odkládal dlouhých 12 let, a to byla chyba. Věřím, že tehdy bych byl též nadšen z té gore přehlídky všelijakého mlácení a jiných kaskadérských kousků. Jenže ten příběh a herci jsou tak strašní, že to úplně trhá oči, a daleko, hluboko to zaostává za Raid, který se o nějaký přesah a ponaučení nepokoušel, jen nabídl jeviště velikosti jednoho domu a hru všichni proti jednomu. 5/10 (27.12.2015)

Technicky dobrý. Kameraman se střihačem odvedli slušnou práci, překvapivě dobrá je i hudba. Bojové scény, na kterých film stojí, jsou něco nevídaného. Jenže Ong-bak není dokumentem o bojovém umění; byl natočen formou klasického příběhu a jako takový ho budu hodnotit. Potom nelze přehlédnout, že zatímco v polovině filmu se dá polemizovat o jednociferném počtu stránek scénáře, ke konci zvítězí přesvědčení, že žádný scénář nejspíše neexistoval. Titulní dějová linka by se dala shrnout jednou větou a momenty, kdy zrovna nepromlouvají končetiny titulní postavy, jsou většinou úsměvným mixem kýče, hlouposti a narychlo spíchnuté prázdnoty. Závěr je výsostně trapným faux-passem - proč se sakra někdo v posledních minutách dějově natolik tupého filmu snaží o jakousi sentimentální dramatičnost? Výsledkem bude maximálně křečovitý výbuch smíchu. Mimochodem, ta scéna s tříkolkami se sem vůbec nehodí a její přehnaně okatá zaranžovanost zavání poněkud onanisticky. (25.09.2008)

Ako exhibicia akrobacie, dynamiky a telesnej akcie v style bojoveho umenia Muay-thai je to neskutocna BOMBA. Zial ako celovecerak film svojim plytkym pribehom uviazol v B-ckovych vodach na prelome 80. a 90. rokov min. storocia...Ak by sa z filmu vystrihli vsetky sekvencie, kde sa (ne)snazia herci rozvijat pribeh a zostala by za sebou zoradena cisto iba akcna a bojova jazda, bolo by to u mna za cistych 5*. Takto, kde su naozaj genialne bojove sceny prekladane nudnou vatou pribehu je to niekde medzi 3,5* az 4*. (04.09.2004)

Přehnaně roztomilý, pohádkově úsměvný začátek vzápětí nahradila ta nejdivočejší smršť akčních soubojů, jaké jsem kdy viděl. Jak je možné, že jsem ještě nenarazil na přirovnání "nový Jackie Chan" pro Tonyho Jaa? Ten chlapík by do kapsy strčil i stovku Neů z Matrixu (nebo by před nimi minimálně utekl v efektní honičce)! Ong-bak byl pro mne v pátek večer nadmíru příjemným výletem do thajské kinematografie. Což znamená exotickou krajinu, neobvyklou kameru, zcela neobyčejnou, ale pro uši velmi příjemnou hudbu, a hlavně to úchvatné bojové umění! Z celého filmu mám takový pocit, že bych nejraději režiséru Pinkaewovi vrazil do ruky digitální kameru a poslal jej natočit nějakou zběsilou hollywoodskou akčňárnu. Jsem zlej. (09.01.2010)